Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní soubor dokumentů Občanského fóra z období od 17. listopadu do 30. prosince 1989 včetně archeografického úvodu, anglického resumé, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v brněnském nakladatelství Doplněk v roce 1998 pod názvem SUK: Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 2. díl – Dokumenty, 330 stran. Edice dokumentů je založena na písemnostech z Archivu Koordinačního centra Občanského fóra. Doplňuje a rozvíjí podrobnou chronologii listopadových a prosincových dnů roku 1989.
13 Array Tisk Array
1989, 24. listopad, Praha. Návrh tezí programu Občanského fóra.

Program Občanského fóra (1. návrh tezí, 24.11.1989)

Československá společnost prochází hlubokou krizí. Tato krize se projevuje především:

  1. Nerespektováním některých lidských práv, především právashromažďovacího a spolčovacího, práva na svobodné vyjadřování názorů a práva na rozhodování o veřejných záležitostech.
  2. Pokračující deziluzí společnosti, rozkolísáním mravních hodnot, erozí významu pravdy a poznání, vzdělanosti a racionality, dialogu a tolerance, tedy hodnot, které provázejí evropskou kulturu po tisíciletí; tento proces je doprovázen skutečnou nebo vnitřní emigrací, korupcí, orientací na konzumní způsob života a dalšími nežádoucími jevy.
  3. Zplaněním velké části oficiální kultury.
  4. Snižováním úrovně výchovy a vzdělávání, které je výrazné zejména v mezinárodním srovnání.
  5. Rychle pokračujícím zhoršováním kvality životního prostředí, spojeném s devastací přírodních zdrojů, kontaminací pitné vody i potravin cizorodými škodlivými látkami; tím je ohroženo i základní lidské právo, právo na život.
  6. Zhoršováním zdravotního stavu československé populace a ohrožováním její reprodukční schopnosti.
  7. Zaostáváním československé vědy v mnoha vědních oborech a aplikačních oblastech.
  8. Poklesem celkové inovační aktivity ve společnosti.
  9. Snižováním výkonnosti čs. ekonomiky a růstem vnějšího a zejména vnitřního zadlužení.
  10. Narůstajícím odcizením mezi jednotlivými sociálními skupinami; odcizení mezi prostými občany a vládnoucí skupinou dosahuje kafkovských rozměrů.
  11. Zneužíváním mocenských prostředků proti občanům, což nám znovu tak brutálně připomněl zásah »pořádkových sil« dne 17. listopadu 1989 v Praze.
  12. Zhoršováním celkového postavení Československa v mezinárodním společenství.

Všechny uvedené, hluboce znepokojující jevy jsou svědectvím narušení schopnosti naší společnosti účinně řídit svůj vývoj, svědectvím nevhodnosti dosavadního politického a ekonomického systému. Ve společnosti byly narušeny téměř všechny korektivní zpětné vazby, které jsou nezbytné pro účinné reagování na rychle se měnící vnitřní i vnější podmínky. Po dlouhá desetiletí není respektována prostá zásada symetrie mezi pravomocí a odpovědností: ti, kteří si přivlastňují veškerou rozhodovací pravomoc ve státě, se necítí být odpovědni za provedená i promeškaná rozhodnutí, odmítají skládat národu účty ze svých činů.

V rukou úzké vládnoucí skupiny, složené téměř výhradně ze členů KSČ, splynuly všechny tři základní moci ve státě: moc zákonodárná, výkonná a soudní (kontrolní). Tím byly narušeny samotné základy právního státu. Vládnoucí skupina nerespektuje nejen vlastní zákony a mezinárodní úmluvy v oblasti lidských práv, ale ani v dalších, zcela nepolitických sférách – příkladem může být systematické porušování zákonů na ochranu životního prostředí.

Nomenklaturní praxe KSČ spočívající v dosazování vedoucích pracovníků na všechna významná místa vytváří vazalský systém, který ochromuje celou společnost. Občané tak byli degradováni na prostý dav, kterému jsou upírána základní politická práva. Direktivní systém centrálního řízení národního hospodářství dosáhl hranice svých možností. Slibovaná přestavba hospodářského mechanismu probíhá pomalu a nedůsledně. Není doprovázena politickými změnami, které podmiňují její účinnost. Řešením uvedených problémů nemůže být pouhá výměna křesel na mocenských pozicích nebo odchod několika nejvíce zkompromitovaných politiků z veřejného života. Je nutno provést zásadní, důsledné a trvalé změny politického a ekonomického systému naší společnosti. Základem musí být nově vytvořené nebo obnovené demokratické instituce, které umožní skutečnou – nejen proklamovanou – účast občanů na řízení veřejných záležitostí a zároveň vytvoří účinný systém zabraňující zneužívání politické i ekonomické moci. Předpokladem je vznik takového klimatu ve společnosti, které poskytne všem existujícím politickým stranám i nově vznikajícím politickým seskupením rovné podmínky pro přípravu a realizaci svobodných voleb s nezávislými kandidátními listinami. Samozřejmou podmínkou je rezignace KSČ na ústavně zakotvenou vedoucí roli v naší společnosti a na monopolu ovládání veřejných sdělovacích prostředků.

V národním hospodářství považujeme za nezbytné podpořit aktivitu a tvořivost nejširších vrstev obyvatelstva rychlým rozvojem tržního hospodářství, při současné demonopolizaci naší ekonomiky a zásadním zvýšením odpovědnosti státních institucí za regulování ekonomických procesů tam, kde tržní mechanismy nepůsobí buď vůbec, nebo jen nedostatečně, např. v oblasti zdravotní a sociální péče, vědy, školství, kultury a péče o životní prostředí. Klíčovým problémem je přehodnocení vlastnických vztahů ve společnosti. Usilujeme o to, aby naše země opět zaujala čestné místo v Evropě i ve světě. Nežádáme o změnu dosavadního začlenění Československa do RVHP a Varšavské smlouvy. Předpokládáme však přitom, že Sovětský svaz a ostatní státy Varšavské smlouvy, které se podílely na vojenské invazi do Československa v srpnu 1968, odsoudí tento zásah, jímž se o desetiletí zpozdil nezbytný reformní proces socialistických zemí.

 
tobacamptobacamp
tobacamp