| 15.–21. ledna 1989 (»Palachův týden«) |
|
Na výzvu československých nezávislých iniciativ se 15. ledna na Václavském náměstí v Praze mělo konat pietní shromáždění k 20. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Úřady ohlášenou akci nepovolily a před jejím zahájením bylo náměstí úplně uzavřeno policejními jednotkami (podle vnitrostranické informace z 16. ledna bylo přítomno 2200 policistů a 1300 milicionářů). Přestože byla řada představitelů nezávislých občanských iniciativ cestou k náměstí zadržena a vzpomínkový akt se nemohl na zamýšleném místě uskutečnit, došlo na Václavském náměstí a v okolních ulicích k spontánní protirežimní demonstraci, kterou policie brutálně potlačila. V dalších dnech se na Václavském náměstí opětovně uskutečnily spontánní mítinky, které vyvrcholily dne 21. ledna poutí k hrobu Jana Palacha ve Všetatech. Proti každému z nich - s výjimkou shromáždění dne 18. ledna - brutálně zasáhly speciální policejní jednotky a Lidové milice za pomoci obušků, psů a vodních děl. Rovněž pietnímu aktu u hrobu Jana Palacha zabránila policie rozsáhlou represivní akcí. Zákroky pořádkových sil doprovázela soustavná dezinformační kampaň v oficiálních sdělovacích prostředcích. Již 16. ledna byla zadržena celá řada představitelů nezávislých iniciativ včetně Václava Havla. 15. ledna bylo »kontrolováno« 403 občanů a 117 občanů »zadrženo a předvedeno«, 16. ledna bylo »předvedeno« 26 osob, 17. ledna bylo 25 osob »perlustrováno«, 13 »předvedeno« a 72 »vyvezeno mimo Prahu«, 18. ledna bylo »perlustrováno« 213 a »předvedeno« 7 osob. Z vnitrostranických informací vyplývá, že základní i vyšší organizace KSČ kritizovaly stranické a státní vedení za špatnou úroveň »centrálně řízené propagandy, její bezzubost, zaostávání za reálným vývojem politiky«. Řadoví komunisté si stěžovali na »defenzivní charakter propagandy, na její neschopnost ovlivňovat v předstihu politické klima«. |
