Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie pádu československého komunistického režimu včetně historického úvodu, použité literatury, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku byl vydán v publikační řadě Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v roce 1999, č. 33 pod názvem SUK, Jiří – CUHRA, Jaroslav – KOUDELKA, František: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989, 144 stran. Je založen především na archivních materiálech Ústředního výboru Komunistické strany Československa a samizdatových periodicích předlistopadových nezávislých iniaciativ.
Začátek února 1989
S nezmenšenou intenzitou po celý únor i v březnu pokračovaly protestní akce západoevropské kulturní a politické veřejnosti za propuštění Václava Havla a dalších československých politických vězňů. 3. února navrhli dva členové kongresu USA, aby byla Havlovi udělena Nobelova cena míru. 15. února ustavily československé nezávislé iniciativy Výbor na podporu udělení Nobelovy ceny míru Václavu Havlovi, který k 15. červenci, kdy ukončil činnost, shromáždil 4377 podpisů. Četná divadla v západoevropských i východoevropských zemích aktuálně zařadila do svého repertoáru Havlova dramata.
Skupina bývalých členů a vedoucích představitelů KSČ založila politickou iniciativu Klub za socialistickou přestavbu Obroda. Přípravný výbor požádal ministerstvo vnitra o registraci a rozeslal programové prohlášení, jímž se Obroda přihlásila k »humánním, mravním a sociálním hodnotám socialistického uspořádání společnosti«. Vyjádřila podporu »revoluční demokratické přestavbě« v Sovětském svazu, kterou označila za pokračování »dubčekovské politiky formulované v Akčním programu [KSČ] z dubna 1968«. Obroda vydávala samizdatový časopis Dialog, v jehož čtvrtém čísle z června 1989 zveřejnila 85 programových tezí. Předseda přípravného výboru Obrody Vojtěch Mencl v únoru a v květnu neúspěšně jednal s vedoucím oddělení ÚV KSČ Janem Bouchalem o legalizaci Obrody a jejím zařazení do politického systému v Československu. Vedení KSČ považovalo Obrodu za politického protivníka a nejnebezpečnějšího pretendenta moci a zaujalo k ní výhradně negativní postoj. (»Vznik tzv. Obrody na základě dosud známých faktů je pro nás politicky nepřijatelný a je reálné, že objektivně bude zneužit proti přestavbě«.)
 
tobacamptobacamp
tobacamp