Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie pádu československého komunistického režimu včetně historického úvodu, použité literatury, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku byl vydán v publikační řadě Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v roce 1999, č. 33 pod názvem SUK, Jiří – CUHRA, Jaroslav – KOUDELKA, František: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989, 144 stran. Je založen především na archivních materiálech Ústředního výboru Komunistické strany Československa a samizdatových periodicích předlistopadových nezávislých iniaciativ.
8. března 1989
Ve vnitrostranické Informaci o politické situaci v krajích se uvádí, že názory »komunistů i ostatní veřejnosti na události »Palachova týdne« jsou »diferencované a rozporné«. Většina komunistických organizací činnost nezávislých iniciativ a protestní občanské petice odsuzuje, současně však upozorňuje na velké nedostatky v režimní propagandě. (»Převládá názor, že naše stranická propaganda musí působit ofenzivněji a fundovaně objasňovat problémy tak, aby komunisté na úrovni základních organizací byli schopni čelit zesílené nepřátelské propagandě.«) Československá oficiální média nereagují dosti pružně, což je jedna z hlavních příčin, proč je »v některých profesních skupinách přímá a nepřímá informovanost o obsahu zahraničního vysílání« až devadesátiprocentní. Zesílení represí za účast na demonstracích a jiné nonkonformní aktivity (»zákonná opatření k ochraně veřejného pořádku«) nebylo přijato jednoznačně kladně. Všeobecně se soudí, že opoziční skupiny posílily v některých sociálních skupinách svůj vliv.
 
tobacamptobacamp
tobacamp