Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o podmíněném propuštění Václav Havla z výkonu trestu po uplynutí jeho poloviny. Podnět k tomuto soudnímu projednávání podali Havlovi příbuzní a 3385 občanů, kteří žádost o podmíněné propuštění podpořili podpisem. Po propuštění poskytl Havel v květnu, červnu a následujících měsících mnoho interview pro zahraniční televizní a rozhlasové stanice, pro deníky a časopisy, v nichž se vyjádřil k situaci ve východní Evropě a k možnostem politických změn v Československu. On a další přední disidenti opakovaně zdůrazňovali, že jsou možná poslední opoziční generací, která je ochotná vést dialog se zkompromitovaným režimem.
Sto osmnáct studentů Univerzity J. E. Purkyně v Brně zaslalo Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci petici, ve které požadovalo ukončení pomlouvačné kampaně v oficiálních médiích o událostech »Palachova týdne« a propuštění osob vězněných v souvislosti s těmito událostmi.
Československo navštívil generální tajemník RKS a rumunský prezident Nicolae Ceauşescu. Setkal se s generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem. Ceauşescu informoval Jakeše o hospodářské situaci své země, kterou označil za velmi dobrou a trvale se zlepšující. Uvedl, že základní cíle, které si klade sovětská »perestrojka« (»organizace státu, demokratický systém, samospráva a chozrasčot«), byly již v Rumunsku dosaženy. Vyjádřil údiv nad tím, že socialismus jako společenský systém prověřený dlouhou praxí je v některých východoevropských státech předmětem negativního hodnocení, ke kterému se uchylují sami socialisté. Kritizoval způsob voleb do sovětského Sjezdu lidových poslanců a uvedl, že »přestavba« nenapomáhá ke zlepšení hospodářské situace Sovětského svazu. Vyjádřil názor, že proklamovaná snaha USA a západoevropských států o jaderné a konvenční odzbrojení je jen zastíracím manévrem. Odmítl úvěrování socialistických podniků zahraničním kapitálem a jakékoli jiné »vměšování imperialistických zemí do vnitřních záležitostí socialistických států«. Rumunsko navrhuje, aby se při nadcházejícím zasedání politického poradního výboru Varšavské smlouvy uskutečnila zvláštní schůzka generálních tajemníků, která by se zabývala řešením situace v těch socialistických zemích, které »otevírají cestu pro kapitalistický rozvoj«.
Jakeš seznámil rumunského hosta s průběhem »přestavby hospodářského mechanismu« a »demokratizace společnosti« v Československu. Politickou situaci označil za stabilní, zdejší protirežimní opozici za »nepočetnou« a sdělil, že komunistická strana umožní některým svým bývalým členům vyloučeným po roce 1968 návrat do svých řad, zejména proto, aby je nezískala opozice.