Nezávislé politické hnutí Demokratická iniciativa zveřejnilo rozsáhlý dokument nazvaný Helsinská iniciativa k demokratizaci a vytvoření právního československého státu. Reagovalo v něm kriticky na skutečnost, že se československý režim 15. ledna 1989 připojil k Závěrečnému dokumentu vídeňské následné schůzky KBSE o lidských a občanských právech a neuvádí s ním do souladu vlastní právní řád. Vyslovilo se proti tomu, aby vypracováním nové ústavy byla pověřena komise jmenovaná nedemokraticky shora. Ústavou se - podle Demokratické iniciativy - nemůže zabývat ani nedemokraticky zvolené Federální shromáždění ČSSR, a proto je třeba přikročit k vypracování a přijetí mimořádného volebního zákona a na jeho základě zvolit v květnu 1990 »ústavodárné shromáždění«, které do konce roku 1990 připraví návrh nové demokratické ústavy a poskytne jej veřejnosti k vyjádření. Veřejná diskuse bude uzavřena k 1. květnu 1991, o nové ústavě pak rozhodne lidové hlasování dne 28. října 1991. »Přechodné demokratizační období« bude ukončeno v lednu 1992 volbami do nového Federálního shromáždění. Jelikož v tomto období nebude možné pozměnit celou řadu nedemokratických československých zákonů, vyhlášek a nařízení, bude nutné neprodleně přijmout »doplněk ke stávající ústavě, zmocňující výkonné orgány, aby jednoznačně přijaly zásady Závěrečného dokumentu z Vídně« a důsledně se jimi řídily.