Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie pádu československého komunistického režimu včetně historického úvodu, použité literatury, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku byl vydán v publikační řadě Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v roce 1999, č. 33 pod názvem SUK, Jiří – CUHRA, Jaroslav – KOUDELKA, František: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989, 144 stran. Je založen především na archivních materiálech Ústředního výboru Komunistické strany Československa a samizdatových periodicích předlistopadových nezávislých iniaciativ.
22. června 1989
Novým předsedou vlády SSR se stal Pavol Hrivnák.
Sekretariát ÚV KSČ projednal Informaci o průběhu studentských fór na pražských vysokých školách, předloženou Městským výborem KSČ v Praze. Uvádí se v ní, že studentská fóra, která jsou jevem posledních dvou let, většinou organizují fakultní výbory SSM. Na jejich svolávání a tematickém zaměření se však podílejí také studenti, kteří nejsou členy této oficiální organizace. Přestože se konají ve velice bouřlivé a kontroverzní atmosféře, nestala se zatím studentská fóra kolbištěm pro vystupování »protisocialistických sil« ani prostředím pro »vytváření nových struktur« či vzniku protestních petic. Na všech vysokých školách vycházejí legálně či pololegálně studentské časopisy, často dosti kriticky zaměřené proti československému režimu. MV KSČ zařadil do informace několik otázek, které studenti na svých diskusních fórech nejčastěji kladli: Jak byli postiženi studenti za účast na lednových událostech? Proč učitelé neřeknou vlastní názor na politické dění? Co je vlastně pro- a protisocialistické? Jak je to s peticemi kulturních pracovníků? Proč nejsou zveřejňovány knihy spisovatelů žijících v emigraci? Proč naše sdělovací prostředky lžou a šíří nepravdu či polopravdu? Nechte Chartu 77 vyjádřit a hledejte argumenty, jak ji ve svobodné diskusi porazit! Proč není zveřejněn její program? Kdo velel zásahu na Václavském náměstí v lednu 1989? Proč nejsou k dispozici větší podrobnosti o politických procesech v 50. letech? Na své otázky studenti »houževnatě« vyžadují konkrétní odpovědi. (»Otázky naivní či vyplývající z neiformovanosti jsou výjimkou, většinou padají otázky na témata argumentačně podložená našimi protivníky u nás či v zahraničí.«) V mnohých diskusních vystoupeních je zřetelná »nedůvěra ke stranickému a státnímu vedení« a »skepse v postup přestavby«.
 
tobacamptobacamp
tobacamp