Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie pádu československého komunistického režimu včetně historického úvodu, použité literatury, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku byl vydán v publikační řadě Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v roce 1999, č. 33 pod názvem SUK, Jiří – CUHRA, Jaroslav – KOUDELKA, František: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989, 144 stran. Je založen především na archivních materiálech Ústředního výboru Komunistické strany Československa a samizdatových periodicích předlistopadových nezávislých iniaciativ.
31. července 1989
V Praze se konala porada instruktorů ÚV KSČ, které se zúčastnil člen předsednictva ÚV KSČ Karel Hoffmann. Instruktoři charakterizovali situaci v základních organizacích komunistické strany jednotlivých krajů. Někde převládá pasivita (Severočeský, Jihomoravský kraj), jinde jsou základní organizace aktivnější (Středoslovenský, Středočeský kraj). Podle instruktorů se zvyšuje počet řadových komunistů a organizací odsuzujících petici Několik vět a podmíněné propuštění Václava Havla. Spíše ve výjimečných případech požadují komunisté zveřejnění petice či ji přímo podporují a podepisují. Z tohoto schématu se vymyká pouze Severočeský kraj, kde se »vyskytují případy silné radikalizace stranických organizací«, které kritizují »všechno a všechny« včetně generálního tajemníka.
Nezávislé mírové sdružení uspořádalo na pražském náměstí Míru manifestaci na podporu vězněných odpíračů základní vojenské služby. Demonstranti se dožadovali uzákonění náhradní civilní služby. Na výzvu Nezávislého mírového sdružení se uskutečnily podobné demonstrace před budovami čekoslovenského velvyslanectví v Londýně, Budapešti, Římě, New Yorku a ve Vídni.
 
tobacamptobacamp
tobacamp