Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo výsledky lednového zasedání ÚV KSSS. Diskuse, která pokračovala ještě 18. a 26. února, byla v podstatě první zásadní rozpravou nejvyššího mocenského orgánu o změnách v československé politice po Gorbačovově nástupu k moci. Deklarované kladné přijetí závěrů lednového zasedání ÚV KSSS bylo oslabeno zdůrazňováním historických a sociálních odlišností Československa, neochotou změnit pohled na události roku 1968 a podrobit kritice konsolidační politiku. Vedení strany se obávalo liberalizace poměrů v Československu a následného oslabení své moci.

Předsednictvo uložilo svým členům a tajemníkům ústředního výboru řadu úkolů vyplývajících z podnětů sovětské »přestavby« a z »československých specifik«. Úkoly rozdělilo do dvou oblastí: 1. »urychlení sociálně ekonomického rozvoje a přestavba hospodářského mechanismu«, 2. »politický systém a další oblasti«. Ustavilo politickou komisi (ve složení Lubomír Štrougal, Karel Hoffmann, Miloš Jakeš, Jozef Lenárt, Josef Haman, František Pitra, Rudolf Rohlíček a Svatopluk Potáč) jako arbitra pro »dopracovávání přestavby hospodářského mechanismu«. Mezi hlavní úkoly první oblasti zařadilo vypracování návrhu zákona o státním podniku (do 15. června 1987), vypracování návrhu úlohy KSČ v tomto zákonu, vypracování návrhu »systémových opa¬tření k zabezpečení trvalého, nepřetržitého a vyššího tempa vědeckotechnického pokroku« a návrhu k »upevnění a rozvoji československého družstevnictví«. V druhé oblasti se pověření tajemníci ÚV KSČ a jim podřízené orgány měli soustředit na problémy »aktivizace orgánů Národní fronty, zvýšení účinnosti národních výborů všech stupňů, zlepšení práce zákonodárných sborů a poslanců«, aktivizace ROH, SSM, Svazu československých žen, »zlepšení otevřené informovanosti, zkvalitnění činnosti orgánů vyšetřování, soudů a prokuratury, návrhu nové ústavy ČSSR«, omezování »projevů okázalosti a přehnaných oslav životních, pracovních jubileí a dalších negativních jevů« atd.