.
Charta 77 představila své nové mluvčí Jana Litomiského, Libuši Šilhánovou a Josefa Vohryzka a uspořádala tiskovou konferenci k 10. výročí svého vzniku, které se účastnilo sedmnáct zahraničních korespondentů.
V dokumentu Slovo ke spoluobčanům vyjádřila Charta 77 názor, že v celém sovětském impériu, tedy i v Českoslovenku, společnost a politické ovzduší pozvolna směřují k »větší demokracii«, a vyzvala Čechy a Slováky k cílevědomé občanské aktivitě a pravdivému pojmenovávání problémů a jejich příčin v každodenním životě a práci. Do vlastních řad se obrátila dokumentem Dopis signatářům Charty 77, v němž navrhla k promyšlení a diskusi několik základních zásad organizace a vnitřní struktury Charty 77. Odezvy na dopis upozornily na některé palčivé problémy Charty 77 - především problémy generační a vztahu pražského centra s regiony. Oba dokumenty vypracovalo šest mluvčích Charty 77 z let 1986 a 1987 ve spolupráci s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem, kteří stáli v čele Charty 77 v době jejího vzniku.
K desátému výročí vzniku Charty 77 vydali pozdravná prohlášení prezident USA Ronald Reagan, předseda západoněmecké sociálnědemokratické strany Willy Brandt, mezinárodní výbor britské Labour Party a další organizace i jednotlivci. |
.
S mluvčí Charty 77 Libuší Šilhánovou a se zástupci VONS Václavem Malým a Annou Šabatovou se v rámci své oficiální návštěvy Československa sešel náměstek ministra zahraničních věcí Velké Británie Timothy Renton. O den později hovořil se zástupci Charty 77 - Libuší Šilhánovou, Janem Litomiským, Radimem Paloušem a Annou Šabatovou - náměstek ministra zahraničních věcí USA John C. Whitehead. V období návštěvy oficiálních delegací USA a Velké Británie v Praze blokovala Státní bezpečnost jedenáct aktivních signatářů Charty 77, z nichž někteří se - ač pozváni - nemohli schůzek se zahraničními diplomaty zúčastnit. Za podobné režie ze strany represivních orgánů se 17. února uskutečnila v Praze schůzka zástupců Charty 77 s představiteli Kongresu USA a Výboru pro sledování helsinských dohod. |
.
Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo výsledky lednového zasedání ÚV KSSS. Diskuse, která pokračovala ještě 18. a 26. února, byla v podstatě první zásadní rozpravou nejvyššího mocenského orgánu o změnách v československé politice po Gorbačovově nástupu k moci. Deklarované kladné přijetí závěrů lednového zasedání ÚV KSSS bylo oslabeno zdůrazňováním historických a sociálních odlišností Československa, neochotou změnit pohled na události roku 1968 a podrobit kritice konsolidační politiku. Vedení strany se obávalo liberalizace poměrů v Československu a následného oslabení své moci.
Předsednictvo uložilo svým členům a tajemníkům ústředního výboru řadu úkolů vyplývajících z podnětů sovětské »přestavby« a z »československých specifik«. Úkoly rozdělilo do dvou oblastí: 1. »urychlení sociálně ekonomického rozvoje a přestavba hospodářského mechanismu«, 2. »politický systém a další oblasti«. Ustavilo politickou komisi (ve složení Lubomír Štrougal, Karel Hoffmann, Miloš Jakeš, Jozef Lenárt, Josef Haman, František Pitra, Rudolf Rohlíček a Svatopluk Potáč) jako arbitra pro »dopracovávání přestavby hospodářského mechanismu«. Mezi hlavní úkoly první oblasti zařadilo vypracování návrhu zákona o státním podniku (do 15. června 1987), vypracování návrhu úlohy KSČ v tomto zákonu, vypracování návrhu »systémových opa¬tření k zabezpečení trvalého, nepřetržitého a vyššího tempa vědeckotechnického pokroku« a návrhu k »upevnění a rozvoji československého družstevnictví«. V druhé oblasti se pověření tajemníci ÚV KSČ a jim podřízené orgány měli soustředit na problémy »aktivizace orgánů Národní fronty, zvýšení účinnosti národních výborů všech stupňů, zlepšení práce zákonodárných sborů a poslanců«, aktivizace ROH, SSM, Svazu československých žen, »zlepšení otevřené informovanosti, zkvalitnění činnosti orgánů vyšetřování, soudů a prokuratury, návrhu nové ústavy ČSSR«, omezování »projevů okázalosti a přehnaných oslav životních, pracovních jubileí a dalších negativních jevů« atd. |
.
Na pražském aktivu funkcionářů a vedoucích hospodářských pracovníků, věnovanému úkolům »přestavby hospodářského mechanismu«, vystoupil s reformně orientovaným projevem předseda federální vlády Lubomír Štrougal. |
.
Obvodní soud pro Prahu 4 odsoudil představitele nezávislé kulturní organizace Jazzová sekce Vladimíra Kouřila a Karla Srpa k nepodmíněným trestům odnětí svobody (16 a 10 měsíců za nedovolené podnikání) a Josku Skalníka, Čestmíra Huňáta a Tomáše Křivánka k trestům podmíněným. |
.
Páté zasedání ÚV KSČ bylo věnováno »urychlení vědeckotechnického rozvoje«. K aktuální sovětské politice jako »revolučnímu programu společenské přestavby« se ve zprávě předsednictva ÚV KSČ přihlásil Gustáv Husák. Ústřední výbor zvolil Ladislava Adamce členem předsednictva (na místo Josefa Korčáka) a Karla Hoffmanna tajemníkem ÚV KSČ. Ústřední rada odborů zvolila novým předsedou ROH Miroslava Zavadila; týž den ho ÚV KSČ zvolil za člena sekretariátu ÚV KSČ. |
.
Předsednictvo ČNR odvolalo z funkce předsedy vlády ČSR Josefa Korčáka a jmenovalo do ní dosavadního prvního místopředsedu vlády Ladislava Adamce. |
.
Charta 77 vyzvala Gorbačova dopisem ke stažení sovětských vojsk a jaderných raket z území Československa; představitele československého státu dopisem ze stejného dne vyzvala, aby řešení této otázky na jednáních s Gorbačovem iniciovali. |
.
Charta 77 vydala prohlášení Zastavte politické procesy! Zesílením soudní represe v posledních měsících se státní moc podle Charty 77 snažila utlumit narůstající projevy svobodné občanské angažovanosti. |
.
Federální shromáždění ČSSR přijalo rezignaci Dalibora Hanese na funkci předsedy Sněmovny národů a zvolilo na jeho místo Jána Janíka. |
.
Nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov navštívil Československo. Významná část obyvatelstva si s jeho příjezdem spojovala jisté naděje na personální změny v československých vrcholných státních a stranických institucích a tím i na celkovou proměnu politického klimatu. Gorbačov však ve svých improvizovaných vystoupeních hovořil o Československu jako o zemi s vysokou životní úrovní a podpořil současné vedení KSČ i s jeho pookupační politikou.
Na zatím nepříliš určitý, ale zřetelný pohyb ve smýšlení obyvatelstva se pokusila reagovat vnitrostranická Informace o politické situaci v krajích ze 14. dubna. Konstatuje se v ní, že Gorbačovova návštěva vyvolala enormní zájem komunistů i nekomunistů, a to i těch, kteří se jindy chovají zcela pasivně. »Gorbačov se stal... symbolem progresivního stranického funkcionáře, který cílevědomě vede boj se vším, co se v socialismu přežilo, stalo se brzdou jeho dalšího rozvoje.« Řadoví komunisté z některých krajů začali hovořit o nutnosti »kádrových změn« a »omlazení nejvyšších orgánů« KSČ. |
.
Na velvyslanectví USA v Praze se sešli zástupci Charty 77 s americkým senátorem Samem Nunnem. |
.
Charta 77 zveřejnila dokument Aby se dalo dýchat, ve kterém upozornila na katastrofální stav životního prostředí v Československu a na možnosti jeho zlepšení. |
.
Na 4. sjezdu Svazu českých dramatických umělců vystoupil populární herec Miloš Kopecký s projevem, v němž vyslovil pochyby o tom, zda vedení KSČ skutečně hodlá prosazovat »přestavbu a demokratizaci společnosti«. Zároveň vyzval k odchodu z veřejného života ty, kteří sice hlásají nové pořádky, avšak sami ztělesňují nehybnost a stagnaci. |
.
Devět zástupců Charty 77 se v Praze setkalo se členy doprovodu australského ministra zahraničních věcí Williama G. Haydena a seznámilo je se stavem lidských práv v Československu a s některými dalšími společenskými problémy. |
.
V soukromém bytě v Praze se konalo první tematické fórum Charty 77 za účasti asi 50 signatářů, věnované ekologickým problémům. Jedním z výsledků fóra byla aktivizace nezávislého ekologického hnutí, z něhož vzešla Ekologická společnost v čele se signatářem Charty 77 Ivanem Dejmalem. Společnost vydávala samizdatový Ekologický bulletin. |
.
Mluvčí a někteří signatáři Charty 77 se v Praze sešli s delegací spolkového sněmu SRN vedenou Phillipem Jenningerem (CDU). Rozhovor se týkal úlohy obhajoby lidských práv v procesu mezinárodní spolupráce. |
.
Rakouský vicekancléř a ministr zahraničních věcí Alois Mock se v době své oficiální návštěvy Československa sešel se signatářem Charty 77 Václavem Havlem ke krátké rozmluvě v rezidenci rakouského velvyslanectví. Bylo to od roku 1977 poprvé, kdy ministr zahraničních věcí veřejně přijal signatáře Charty 77. |
.
Rudé právo zveřejnilo návrh zákona o státním podniku, určený k »veřejné diskusi«. |
.
Charta 77 zveřejnila prohlášení k 19. výročí okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy, v němž vyjádřila čtyři základní požadavky: propuštění politických vězňů, možnosti pracovního uplatnění a studia pro všechny bez omezení a podle schopností, vyřešení problému exilu a odchod sovětských vojsk z Českoslovenka. |
.
Mluvčí Charty 77 uspořádali na hřbitově v Lánech pietní akt k 50. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. |
.
Státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Francie a člen francouzské vlády D. Bariani přijal v budově francouzského velvyslanectví v Praze k hodinovému rozhovoru signatáře Charty 77 Jiřího Hájka a Petra Uhla.
|
.
Zakladatelé nezávislé občanské skupiny Demokratická iniciativa zaslali po¬slancům Federálního shromáždění ČSSR jménem padesáti československých občanů dopis vyzývající k zahájení demokratizace veřejného a politického života. Navrhli »zrušit dosavadní kádrové řízení«, umožnit »pravdivé poznání naší minulosti«, demokratizovat samosprávné instituce, »radikálně zlepšit pražské životní prostředí« a propustit všechny politické vězně. Demokratická iniciativa se proklamovala jako pokračovatelka české demokratické a liberální tradice sahající až do poloviny 19. století a tisícileté tradice křesťanské. V několika programových prohlášeních formulovala návrhy na reformy v právní, politické a hospodářské oblasti, vydávala samizdatová periodika Zpravodaj Demokratické iniciativy a Pohled spotřebitele. Dne 11. listopadu 1989 se Demokratická iniciativa, ke které se hlásilo asi dva tisíce příznivců, prohlásila za nezávislou politickou stranu. |
.
Velvyslanec USA v Československu Julian M. Niemczyk uspořádal u příležitosti 200. výročí vzniku americké ústavy slavnostní večeři za účasti mluvčích a signatářů Charty 77 Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Václava Malého, Anny Šabatové, Petra Uhla a Zdeňka Urbánka. |
.
Na čtvrtém sjezdu Socialistického svazu mládeže byl zvolen předsedou ústředního výboru této organizace Vasil Mohorita. |
.
V Československu vyšel překlad knihy Michaila Gorbačova Přestavba a nové myšlení. |
.
Příslušníci Státní bezpečnosti přepadli ve večerních a nočních hodinách byty a pracoviště několika signatářů Charty 77 a svévolně jim zabavili písemnosti, knihy, psací stroje, videokazety, magnetofony a další věci. |
.
Československá delegace vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem republiky Gustávem Husákem se v Moskvě zúčastnila slavnostního zasedání k 70. výročí »Velké říjnové socialistické revoluce«. Husák informoval Michaila Gorbačova o svém záměru otevřít mladším perspektivním komunistům cestu do vedení komunistické strany a vyjádřil svou podporu současnému předsedovi federální vlády Lubomíru Štrougalovi. |
.
Předsednictvo ÚV KSČ zaslalo krajským výborům KSČ a KSS a městským výborům KSČ v Praze a Bratislavě Návrhy směřující k aktivizaci Národní fronty a organizací v ní sdružených a ke zvýšení jejich účasti na tvorbě, realizaci a kontrole politiky. V návrhu se konstatuje, že »konsolidace« Národní fronty zahájená v roce 1969 byla pro společnost přínosem, protože se stala »platformou sjednocující úsilí komunistů, nestraníků a příslušníků dalších politických stran při socialistické výstavbě«. V Národní frontě mají občané právo »iniciativy, alternativních návrhů, kritiky a oponentury«, Národní fronta však není a nebude místem pro politickou opozici. Aktivizace Národní fronty by měla podle návrhu především spočívat ve větším »využití stávajících možností«. Měla by v souladu s požadavkem »široké demokratizace života« vzrůstat aktivita základních organizací, mělo by ve větší míře docházet k účelným politickým konzultacím mezi KSČ, ostatními politickými stranami a organizacemi. Vedoucí funkce by mělo zastávat více mladých lidí, žen a nestraníků, zároveň je však nutné »rozmísťovat« komunisty v řídicích orgánech všech stupňů tak, aby komunistická strana neztrácela svůj vliv. |
.
Vedoucí Státního departementu USA Martin Wenick pozval při svém pobytu v Praze na schůzku mluvčí a signatáře Charty 77 Libuši Šilhánovou, Josefa Vohryzka, Václava Bendu a Jana Šterna. |
.
Na pozvání předsedy sovětské vlády Nikolaje Ryžkova navštívil Moskvu předseda československé vlády Lubomír Štrougal, kterého rovněž přijal Michail Gorbačov a hovořil s ním o situaci ve vedení KSČ a dalším postupu přestavby v Československu. |
.
Bouřlivé a rozporné jednání předsednictva ÚV KSČ se zabývalo návrhem na rozdělení funkcí generálního tajemníka komunistické strany a prezidenta republiky. Rozdělení těchto funkcí navrhl Ladislav Adamec s odůvodněním, že v čele nového politického směřování nemůže stát Gustáv Husák, který je celou svou bytostí spjat s minulostí, a navrhl, aby se generálním tajemníkem stal Miloš Jakeš. Husák označil návrh za komplot a snahu zabránit jeho záměru prosazovat do vedení KSČ mladší funkcionáře. V dlouhé diskusi se přítomní shodli, že rozdělení funkcí musí iniciovat sám Husák a že jeho případný odchod nebude spojován s přehodnocením nedávné minulosti či svalováním viny za neúspěchy minulosti na jeho hlavu a nebude doprovázen dalšími personálními změnami. Dohodli se rovněž, že návrh na rozdělení funkcí nepředloží ústřednímu výboru a diskusi o něm utají. |
.
Státní bezpečnost zabránila pracovní schůzce kolektivu mluvčích Charty 77, který se sešel v počtu sedmadvaceti osob v bytě Libuše Šilhánové. |
.
V Praze se uskutečnilo za účasti sedmdesáti signatářů druhé fórum Charty 77, které se zabývalo činností Charty 77, jejími vnitřními problémy a uspořádáním pokojné manifestace ke Dni lidských práv dne 10. prosince. |
.
V českých kostelech byl čten Společný pastýřský list biskupů a administrátorů českých a moravských diecézí k roku blahoslavené Anežky Přemyslovny, který začínal slovy »Vzpřimte se a zdvihněte hlavy«. Tím bylo zahájeno Desetiletí duchovní obnovy, na jehož přípravě se podílela katolická církev ve spolupráci s podzemními katolickými strukturami. Tohoto dne byla rovněž datována petice Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR, obsahující 31 problémů, které by měly být řešeny, včetně plné náboženské svobody a odluky církve od státu. Hlavní autor petice, katolický laik Augustin Navrátil, již dříve vystavený policejní šikaně a internaci v psychiatrické léčebně, získal pro podporu petice i kardinála Tomáška. 4. ledna 1988 kardinál veřejně vyzval věřící k jejímu podepisování, v následujících měsících se sebralo asi šest set tisíc podpisů. |
.
Vyšlo druhé nulté číslo nezávislých Lidových novin. (Od ledna 1988 vycházely měsíčně a staly se jedním z nejrozšířenějších samizdatových periodik.) |
.
Na Velkopřevorském náměstí v Praze se za asistence několika stovek policistů uskutečnilo vzpomínkové shromáždění asi pěti set převážně mladých lidí k 7. výročí úmrtí Johna Lennona. Některé účastníky příslušníci policie na několik hodin zadrželi. |
.
Gustáv Husák oznámil na schůzi předsednictva ÚV KSČ, že na zasedání ústředního výboru KSČ rezignuje na funkci generální tajemníka a doporučí do ní Miloše Jakeše. Zároveň odsoudil skutečnost, že o rozdělení funkcí se začalo jednat bez vědomí většiny předsednictva, a srovnal tento postup s děním v padesátých letech. |
.
Na Staroměstském náměstí v Praze demonstrovalo na výzvu Charty 77 asi dva tisíce občanů u příležitosti Dne lidských práv. Na manifestaci dohlíželo několik set uniformovaných a tajných policistů, kteří proti demonstrantům selektivně zasahovali a předváděli je k výslechům na policejní stanice. |
.
V Praze se konalo sedmé zasedání ústředního výboru KSČ, na kterém rezignoval na funkci generálního tajemníka strany Gustáv Husák. Do čela strany byl na jeho návrh zvolen Miloš Jakeš, který se ve svém projevu vyslovil pro »komplexní přestavbu a prohloubení socialistické demokracie«. |
|
Prosinec 1987 – leden 1988 |
.
Přes sto členů a spolupracovníků bratislavské organizace Slovenského svazu ochránců přírody zveřejnilo publikaci Bratislava nahlas, v níž upozornilo na ekologické, urbanistické, sociální a kulturní problémy hlavního města Slovenska. Publikace nalezla značný ohlas u slovenské veřejnosti a v zahraničních sdělovacích prostředcích. Československý režim však označil tuto ekologickou iniciativu za pokus o destabilizaci politické situace a vystavil její původce policejní a soudní perzekuci. Mezi autory a organizátory Bratislavy nahlas patřili aktivisté, kteří po 17. listopadu 1989 založili hnutí Verejnosť proti násiliu (Ján Budaj, Juraj Flamík, Fedor Gál, Eugen Gindl, Marián Huba, Gabriela Kaliská, Peter Kresánek, Peter Tatár ad.). |
|
|
