Federální shromáždění ČSSR schválilo po určitých komplikacích ústavní zákon o odvolání poslanců zastupitelských sborů, kooptaci nových poslanců a volbě poslanců národních výborů. Dále přijalo tzv. malý zákon o politických stranách, na jehož základě mohly vznikat nové politické strany a politická hnutí. Prezident Václav Havel vystoupil ve Federálním shromáždění s projevem obsahujícím návrh na změnu názvu státu (doporučil vypustit z názvu Československá socialistická republika slovo »socialistická«), změnu státních symbolů a změnu názvu Československé lidové armády. S obsahem svých návrhů seznámil předsednictvo parlamentu až krátce před svým vystoupením a požádal je, aby navrhované změny ihned předložilo poslancům obou sněmoven ke schválení. Hlasování o návrzích však bylo z procedurálních (možná i osobních a politických) důvodů odloženo na některé z příštích zasedání Federálního shromáždění. Prezidentovy návrhy na změnu názvu státu a státních symbolů okamžitě vyvolaly živelnou česko-slovenskou polemiku o postavení Slováků v Československu a o pojetí česko-slovenské federace.
Představitelé nově se utvářejících politických stran na Slovensku - Strany demokratického socialimu, Sociálnědemokratické strany, Strany nezávislých demokratů, Strany zelených, strany Trend třetího tisíciletí, Liberálně demokratické strany a Československé strany zemědělské - se na svém setkání v Bratislavě shodly na společných požadavcích. Žádaly zastoupení na politických jednáních, účast na přípravě zákonů (zejména volebního), záruky politické, materiální a ekonomické rovnoprávnosti všech politických subjektů a prostor ve sdělovacích prostředcích.