.
Prezident Václav Havel přednesl novoroční projev, vyhlásil rozsáhlou amnestii (do 8. ledna bylo amnestováno 22 600 vězňů) a jmenoval Pavla Sitára generálním prokurátorem ČSSR. |
.
Prezident Václav Havel návštívil Německou demokratickou republiku a Spolkovou republiku Německo, kde se v Berlíně a Mnichově setkal s nejvyššími představiteli obou států. U příležitosti návštěvy otevřel Havel téma česko-německých vztahů v období druhé světové války, když vyjádřil politování nad divokým odsunem Němců z Československa po roce 1945. V Československu se Havlovo vyjádření setkalo s rozporuplnou reakcí. |
.
Předseda SNR Rudolf Schuster a předseda vlády SSR Milan Čič jednali v Bratislavě se zástupci KV VPN o konkrétních praktických opatřeních vyplývajících ze zrušení vedoucí úlohy komunistické strany.
KC OF zveřejnilo prohlášení, v němž odmítlo požadavek některých míst v Německu na omluvu československé vlády za poválečný odsun sudetských Němců z Československa. Sdělilo, že poválečné státní hranice považuje za nedotknutelné a navrácení majetku vysídleným Němcům za nepřijatelné. |
.
»Rozhodující politické síly« (KSČ, OF, VPN, české a slovenské strany Národní fronty) jednaly u »kulatého stolu« o rekonstrukci nejvyšších zákonodárných sborů a koncepci volebního zákona. Dohodly se na rekonstrukci formou kooptací: každá strana sama odvolá své zkompromitované poslance a navrhne nové, které potvrdí přílušný zákonodárný sbor hlasováním. Komunistická strana se přitom v souladu se zrušením ústavního článku o její vedoucí úloze ve společnosti vzdá většiny ve všech parlamentech a zastupitelstvech (ve Federálním shromáždění odstoupí 90-100 jejích poslanců). Volné mandáty obsadí OF a VPN. Menší strany Národní fronty zastoupené ve Federálním shromáždění a obou národních radách budou mít k dispozici dosavadní počet mandátů. Rozhodující politické síly se shodly na volebním systému poměrného zastoupení a na tom, že volby se uskuteční v červnu 1990. Lednová jednání politických sil u »kulatého stolu« měla velmi nízkou publicitu a v následujících týdnech se stala předmětem ostrých kritik v tisku. |
.
Člen rady KC OF Josef Vavroušek navrhl, aby se ještě před červnovými volbami uskutečnila zásadní restrukturalizace nejvyšších zákonodárných sborů (Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady). Doporučil několik variant uspořádání (včetně několika možností volebního systému), které by podle něho lépe odpovídaly politické realitě po zrušení principu vedoucí role komunistické strany, jenž doposud dvoučlennou federaci mocensky sjednocoval. Tuto aktivitu podpořili prezident Václav Havel a rada KC OF v čele s Petrem Pithartem. |
.
V Bratislavě jednali zástupci KV VPN vedení Jánem Budajem s představiteli KC OF v čele s Petrem Pithartem o rekonstrukci a restrukturalizaci parlamentu a národních rad, o volebním systému a dalším vývoji politických hnutí. |
.
Pražské jednání zástupců »rozhodujících politických sil« u »kulatého stolu« se týkalo volebního systému, procedury uvolnění poslaneckých míst a způsobu doplnění zastupitelských sborů. Podle vyjádření představitele KC OF Petra Pitharta na tiskové konferenci podaly Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu společný návrh na restrukturalizaci zákonodárných sborů. Doporučili, aby druhá komora Federálního shromáždění - Sněmovna národů, jejímž hlavním posláním je bdít nad tím, aby vůle jednoho národa nemohla být v určitých otázkách majorizována vůlí druhého - vznikla nepřímou volbou (delegací) z České i Slovenské národní rady po 75 poslancích. Navrhovaná restrukturalizace směřovala k »posílení integrity státu«, kterou by nastávající období reforem mohlo otřást. V následujících dnech KV VPN tento návrh odmítl a vyslovil se pro zachování stávající struktury.
Federální vláda odvolala ústředního ředitele Československé televize Miroslava Pavla a jmenovala do této funkce režiséra Jindřicha Fairaizla.
Předsednictvo SNR jmenovalo ministrem vnitra a životního prostředí SSR Vladimíra Mečiara a generálním prokurátorem SSR Tibora Böhma. |
.
Prezident Václav Havel navštívil Slovensko.
Do SNR bylo kooptováno 19 nových poslanců. |
.
V Bratislavě se konalo jednání představitelů »rozhodujících politických sil na Slovensku« (Verejnosť proti násiliu, Komunistická strana Slovenska, Demokratická strana a Strana slobody) o rozsahu a způsobu druhé etapy rekonstrukce SNR a Federálního shromáždění. Přítomní se shodli, že mezi »rozhodující politické síly« bude rovněž zařazeno vznikající Křesťanskodemokratické hnutí.
Představitel KV VPN Fedor Gál zveřejnil v denním tisku svou představu o politickém poslání Verejnosti proti násiliu v předvolebním období. VPN nepřevezme moc, bude ji pouze kontrolovat. Dovede společnost ke svobodným volbám a po upevnění standardních demokratických struktur a mechanismů se rozpustí do občanských iniciativ (volné politické kluby, ekologické, vědecké, kulturní a jiné organizace, nakladatelství atd.). Přeměnu hnutí ve standardní politickou stranu odmítl. |
.
V Bratislavě se za účasti předsedy KSČ Ladislava Adamce a tajemníka KSČ Vasila Mohority uskutečnilo shromáždění komunistů ze základních a obvodních organizací hlavního města Slovenska. Diskuse se týkala dvou základních otázek. Komunistická strana - očištěná od tzv. stalinistů - převezme politickou iniciativu, a to především tak, že bude vystupovat jako obhájce »sociálních jistot« obyvatelstva. Komunistická strana bude všemi účinnými prostředky usilovat o setrvání vedoucích hospodářských pracovníků a zaměstnanců státní správy - členů KSČ či KSS - na svých místech, neboť v převážné míře se jedná o »nenahraditelné odborníky« a »čestné komunisty«. |
.
Porada expertů »rozhodujících politických sil« se zabývala otázkami ústavního systému. Projednávala tři varianty: 1. pouhé snížení celkového počtu poslanců - Sněmovna národů Federálního shromáždění 150 (75 volených v Čechách a na Moravě a 75 na Slovensku), Sněmovna lidu FS 150, Česká národní rada 150, Slovenská národní rada 100 poslanců. 2. ČNR o celkovém počtu 200 poslanců zvolí ze svého středu 75 členů Sněmovny národů a stejný počet členů Sněmovny národů bude zvolen 150 poslanci SNR. Zároveň bude snížen počet poslanců Sněmovny lidu na 150. 3. Počet poslanců Sněmovny lidu bude zachován v počtu 200 osob. Obě národní rady - ČNR se 200 poslanci a SNR se 150 poslanci - vytvoří při svém společném zasedání Sněmovnu národů, která bude rozhodovat o všech otázkách, kde platí zákaz majorizace.
Experti« z OF, VPN, Komunistické strany Československa, Československé strany socialistické, Československé strany lidové, Demokratické strany a Strany slobody »předběžně doporučili« první variantu s tím, že zákon o volbách do nejvyšších zastupitelských sborů bude předložen parlamentu do konce ledna 1990.
Představitel KC OF Petr Pithart vystoupil v Československé televizi s projevem, v němž vyzval místní a podniková občanská fóra, aby neuplatňovala živelné odvolávání vedoucích pracovníků průmyslových podniků a jiných závodů či představitelů státní správy. (»Působení občanských fór se nesmí v ničem podobat řádění akčních výborů Národní fronty po únoru 1948.«) Odmítl princip kolektivní viny. (»Je opravdu každý komunista nemravným člověkem a je každý aktivista Občanského fóra bezúhonným idealistou? Kdo má právo soudit jen proto, že byl nestraníkem? Kdo má právo soudit podle zásady kolektivní viny?«) Doporučil občanským fórům, aby »postupně vytlačila« reprezentanty »starého pořádku«, ale především »aby rozhodla o způsobu, jakým budou napříště nalézáni noví lidé do vedení podniků a institucí«.
|
.
Jednání třetího sněmu KC OF bylo kontroverzní a bouřlivé. Zástupci krajských OF kritizovali vedení KC OF za kabinetní politiku a tendenci k přílišným politickým kompromisům při jednáních u »kulatého stolu«. Představitelé rady KC OF si stěžovali na špatnou informovanost a spolupráci mezi jednotlivými centry moci. Sněm se ve svém usnesení postavil proti negativnímu stanovisku federální vlády k rekonstrukci zákonodárných sborů formou kooptací a vyzval ji, aby kooptace, na nichž se u »kulatého stolu« shodly »rozhodující politické síly«, akceptovala. |
.
Verejnosť proti násiliu a Maďarská nezavislá iniciativa vydaly společné prohlášení o soužití národů, národnostních menšin a etnických skupin na Slovensku. |
.
Komunistická strana Slovenska se oficiálně omluvila Matici slovenské za to, že ideologicky deformovala její zaměření a působení a pronásledovala její členy. |
.
Federální shromáždění ČSSR schválilo po určitých komplikacích ústavní zákon o odvolání poslanců zastupitelských sborů, kooptaci nových poslanců a volbě poslanců národních výborů. Dále přijalo tzv. malý zákon o politických stranách, na jehož základě mohly vznikat nové politické strany a politická hnutí. Prezident Václav Havel vystoupil ve Federálním shromáždění s projevem obsahujícím návrh na změnu názvu státu (doporučil vypustit z názvu Československá socialistická republika slovo »socialistická«), změnu státních symbolů a změnu názvu Československé lidové armády. S obsahem svých návrhů seznámil předsednictvo parlamentu až krátce před svým vystoupením a požádal je, aby navrhované změny ihned předložilo poslancům obou sněmoven ke schválení. Hlasování o návrzích však bylo z procedurálních (možná i osobních a politických) důvodů odloženo na některé z příštích zasedání Federálního shromáždění. Prezidentovy návrhy na změnu názvu státu a státních symbolů okamžitě vyvolaly živelnou česko-slovenskou polemiku o postavení Slováků v Československu a o pojetí česko-slovenské federace.
Představitelé nově se utvářejících politických stran na Slovensku - Strany demokratického socialimu, Sociálnědemokratické strany, Strany nezávislých demokratů, Strany zelených, strany Trend třetího tisíciletí, Liberálně demokratické strany a Československé strany zemědělské - se na svém setkání v Bratislavě shodly na společných požadavcích. Žádaly zastoupení na politických jednáních, účast na přípravě zákonů (zejména volebního), záruky politické, materiální a ekonomické rovnoprávnosti všech politických subjektů a prostor ve sdělovacích prostředcích. |
.
V rozhlasovém pořadu Občanského fóra byla opakovaně vysílána zpráva Nezávislého tiskového střediska, které vzniklo v listopadových dnech 1989, že na přelomu ledna a února se chystá za režie představitelů starého režimu státní převrat. Federální ministr vnitra a poté i KC OF označili tyto obavy za nepotvrzené a vyslovili podezření, že to může být záměrná dezinformace. |
.
V Bratislavě se konal první celoslovenský sněm Verejnosti proti násiliu. Představitel KV VPN Ján Budaj zdůraznil, že VPN nebude posuzovat komunistickou stranu podle principu kolektivní viny. Vyzval komunisty, aby rozpustili svou stranu, protože se nedokázala odpoutat od staré ideologie, a založili si novou - levicovou a demokratickou. Obrátil se na představitele místních VPN, aby se na rekonstrukci nižších zastupitelských orgánů (»národních výborů«) shodli s komunistickou stranou a ostatními politickými silami u »kulatého stolu«. Při rekonstrukcích by všude měla být vzata v úvahu skutečnost, že komunistická strana přišla de facto i de iure o svůj mocenský monopol.
MV KSS v Bratislavě vyjádřil v deníku Pravda názor, že Verejnosť proti násiliu usiluje o absolutní moc. Proto jsou komunisté nuceni »odhalovat každého«, kdo chce nový mocenský monopol nastolit (»většina z nás komunistů i nečlenů strany si dokázala zachovat čistý štít a svou kvalitní, na vysoké úrovni vykonávanou prací přispívá... k rozvoji vlasti«). Na obranu svých členů odvolávaných z vedoucích míst v průmyslových podnicích a ze státní správy založila KSS v místě svých obvodních organizací »kluby nespravedlivě stíhaných«. |
.
Na zasedání rady KC OF oznámil Petr Pithart, že bude nutné v zájmu vlastní identity »rekapitulovat celý vývoj OF«. Ukazuje se, že jednání politických sil u »kulatého stolu« nebylo pro prosazování některých záměrů vhodné. Pro¬blémem rovněž je, jakým způsobem publikovat některé zásadní neshody mezi OF a VPN. Prezident Václav Havel požaduje úplné informace o kritických názorech sněmu KC OF. Josef Vavroušek znovu upozornil, že důležitější než způsob voleb je to, do jakých zákonodárných sborů se bude volit. Rada KC OF se v této souvislosti shodla na tom, že se ještě pokusí prosadit své návrhy rychlé restrukturalizace nejvyšších zákonodárných sborů (propojení ČNR a SNR ve Sněmovně národů), přinejmenším jako důkaz politické aktivity Občanského fóra. |
.
Uskutečnila se hlavní vlna kooptací nových poslanců do třísetpadesátičlenného Federálního shromáždění ČSSR. OF a VPN obsadily dohromady 119 mandátů. Složení parlamentu po kooptaci bylo následující: 152 nestraníci, 138 KSČ, 18 ČSL, 18 ČSS, 5 slovenská Strana slobody, 4 slovenská Demokratická strana, 3 Československá sociální demokracie, 2 Československá demokratická inicitiva, 2 Křesťansko-demokratická strana, 1 Maďarská nezávislá iniciativa, 1 Strana zelených, 6 mandátů zůstalo neobsazeno.
»Rozhodující politické síly« v České socialistické republice - Občanské fórum, Komunistická strana Československa, Československá strana lidová a Československá strana socialistická - se po komplikovaných jednáních u »kulatého stolu« dohodly o novém obsazení zastupitelstva a rady Národního výboru hlavního města Prahy. Komunistická strana a Národní fronta měly odvolat potřebný počet poslanců tak, aby výsledný poměr v rekonstruovaném poslaneckém sboru NVP byl 10 % pro ČSL, 10 % pro ČSS, 35 % pro KSČ a 45 % pro OF. Rada NVP pozůstávala z 19 členů: 3 ČSL, 3 ČSS, 5 KSČ, 8 OF. Primátorem byl zvolen představitel KC OF Jaroslav Kořán. Každou ze zúčastněných stran zastupovali v radě dva náměstci. Způsob rekonstrukce pražské radnice prezentovali představitelé KC OF i ostatních politických stran jako vzor pro nadcházející rekonstrukce místních a okresních národních výborů. |
.
Na pražském Václavském náměstí byla zahájena podpisová akce za zrušení Státní bezpečnosti, ke které se připojilo v dalších dnech několik tisíc lidí.
Vyšlo první číslo týdeníku KC OF Fórum. |
.
Ministr vnitra ČSSR Richard Sacher oznámil zrušení Státní bezpečnosti. KC OF označilo tuto skutečnost za svůj jednoznačný úspěch, který je výsledkem principiálního postoje a soustavného nátlaku na federálního ministra vnitra.
Na tiskové konferenci KC OF hovořili zástupci rady KC OF Petr Pithart a Josef Vavroušek o ústavní a volební problematice. Pithart uvedl, že »paragrafované znění návrhu zákona o volbách« je »výsledkem řady kompromisů«. Především OF »muselo respektovat« přání VPN »neměnit strukturu zákonodárných sborů«, dále »muselo ustoupit ze svých představ smíšeného poměrného a většinového volebního systému ve prospěch poměrného«. Vavroušek upozornil, že cílem OF není úplné (a pro ostatní strany včetně KSČ zdrcující) volební vítězství, nýbrž vytvoření podmínek pro rozvoj pluralitního politického pro¬středí. |
.
Tibetský dalajláma přicestoval do Československa jako soukromý host prezidenta Václava Havla.
Federální vláda odvolala ústředního ředitele Československého rozhlasu Karla Starého a jmenovala do této funkce spisovatele Františka Pavlíčka. |
.
Účastníci čtvrtého sněmu KC OF opět ostře kritizovali »kabinetní« způsob projednávání volebního zákona a politické kompromisy, k nimž se vedení Občanského fóra uchýlilo. Předmětem kritiky se rovněž stalo nedemokratické počínání KC OF: Petr Kučera sdělil sněmu zatím utajovanou skutečnost, že Petr Pithart odchází z vedení OF a v nejbližších dnech bude jmenován předsedou české vlády. Za projevu všeobecné nevole pak oznámil, že na jeho místo v čele KC OF nastoupí Jan Urban, kterého doporučují a podporují prezident Václav Havel, Petr Pithart a někteří další členové rady KC OF. |
.
Uskutečnila se rekonstrukce dvousetčlenné ČNR. Komunistická strana si ponechala 82 mandátů, strana socialistická a strana lidová po 17, OF kooptovalo 50 nových poslanců, z předchozího období zůstalo 33 nestraníků. Poslanci odvolali 7 členů předsednictva a zvolili jeho 11 nových členů. Z celkového počtu 27 bylo v předsednictvu 8 poslanců za KSČ, po čtyřech za ČSS a ČSL a 11 nestraníků.
Předsednictvo ČNR přijalo demisi předsedy vlády ČSR Františka Pitry (KSČ) a prvního místopředsedy Miroslava Tomana (KSČ) a jmenovalo do těchto funkcí představitele OF Petra Pitharta a Františka Vlasáka. |
.
V Praze se uskutečnila tisková konference generálních prokurátorů ČSSR a ČSR Pavla Sitára a Pavla Rychetského, náměstka generálního prokurátora SSR Bechlera a hlavního vojenského prokurátora Rudolfa Tomašoviče. Zástupci prokratury se shodli na tom, že je třeba odpolitizovat práci prokuratury a navrátit jí ztracený kredit. Do konce ledna 1990 bylo v České socialistické republice odvoláno 46 a na Slovensku 24 prokurátorů. Na všech prokuraturách vznikly komise pro přezkoumání právoplatnosti rozhodnutí učiněných za starého režimu. Na vojenské prokuratuře byl ustaven zvláštní tým, který měl vyšetřit působení asi 500 přílušníků Sboru nápravné výchovy.
Ministr zahraničních věcí USA James Baker, který přicestoval na pozvání svého československého kolegy Jiřího Dienstbiera, přednesl v pražském Karolinu projev o evropské integraci a americko-československých vztazích. |
.
Uskutečnila se rekonstrukce stopadesátičlenné SNR. Nastupující demokratické síly kooptovaly ve srovnání s Federálním shromážděním a ČNR malý počet poslanců - VPN 19 a Křesťanskodemokratické hnutí 7 (7 poslanců kooptovala KSČ, 2 Strana slobody, 4 Demokratická strana, po jednom Nezávislé slobodné odbory a ústřední výbor Národní fronty SSR).
Předseda české vlády Petr Pithart se v Bratislavě setkal s předsedou slovenské vlády Milanem Čičem. |
.
V Bratislavě se konal druhý celoslovenský sněm VPN, na kterém byly přijaty stanovy hnutí a zvolena jedenadvacetičlenná Slovenská rada VPN v čele s Jánem Budajem. |
.
Parlament Občanského fóra města Brna se na svém zasedání zabýval otázkou, zda má OF postavit vlastního kandidáta do funkce primátora města Brna i navzdory tomu, že stávající Rada města Brna se proti tomu postavila. Bouřlivé jednání nevedlo ke shodě: 28 delegátů se vyslovilo proti nominaci vlastního kandidáta, 11 bylo pro a 2 se zdrželi hlasování. V závěru jednání se vzdal své primátorské kandidatury Michael Dymáček a brněnské OF tak ve funkci de facto potvrdilo dosavadního primátora Josefa Pernicu z KSČ. |
.
Rada KC OF pod vedením Jana Urbana se shodla, že je třeba apelovat na prezidenta republiky a federální vládu, aby se neprodleně vyjádřili k současnému stavu země, přijali konkrétní program a začali jej realizovat. Vláda je vnitřně nejednotná, nemá program ekonomické reformy, zatímco československá veřejnost projevuje netrpělivost a nespokojenost a hrozí stávkami. Impulz k větší aktivitě musí vyjít z Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu. Rada KC OF proto vypracuje memorandum, v němž prezidenta a vládu na tyto problémy upozorní.
Rada KC OF se dále shodla na tom, že politická prestiž Občanského fóra výrazně poklesla. Jedním z důvodů je, že z KC OF nekontrolovaně odcházejí aktivisté do různých funkcí ve státních institucích a ztrácejí kontakt se svým původním působištěm. Práce KC OF je tak permanentně destabilizována. Východiskem z tohoto stavu je »přitáhnout« tyto lidi k trvalé spolupráci. Proto bude ustaven poradní orgán »kolegium KC OF«, v němž se budou pravidelně scházet ministři a další představitelé státní správy delegovaní do svých funkcí Občanským fórem s představiteli rady KC OF. Na podobné bázi bude pracovat »poslanecký klub OF«. Oba orgány budou ustaveny i v rámci krajů a okresů. Mezi další opatření, která měla přispět k aktivizaci OF, patřilo zrušení některých méně potřebných komisí KC OF (vězeňské, školské, zdravotnické) a posílení těch důležitých (volební, programové, politické), zlepšení vnitřní informovanosti atd. V souvislosti se zvyšováním tlaku krajských a okresních OF na centrum konstatovali někteří zástupci rady KC OF, že je zatím zcela nezbytné chápat OF jako »revoluční instituci« na úkor jeho hlubší demokratizace.
Na pražském Václavském náměstí demonstrovalo několik tisíc lidí pod heslem »Chceme znát úplnou pravdu o Státní bezpečnosti«. Zástupce Nezávislé vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 František Němec zde uvedl, že bude nutné prověřit složení všech OF v republice, neboť do nich na mnoha místech pronikli představitelé či spolupracovníci Státní bezpečnosti.
Představitelé KC OF Jan Urban, Petr Kučera, Ivan Gabal, Petr Uhl, Jana Ryšlinková, Jan Štern a zástupci KV VPN Jozef Kučerák, Ján Langoš a László Szigeti předali prezidentu republiky Václavu Havlovi společné memorandum. Vyjádřili v něm přesvědčení, že je nutností, aby byli občané co nejdříve seznámeni »se skutečným stavem země«. OF a VPN již za ni převzali značnou míru odpovědnosti, ke změnám však zatím dochází spíše chaoticky a neplánovitě. Proto se obě hnutí obracejí na prezidenta a jeho prostřednictvím i na federální vládu a obě vlády národní s požadavkem: »Veřejnosti by měla být předložena v nejkratší možné době objektivní a upřímná zpráva o stavu země« a současně s ní by měly vlády vyhlásit, jaké konkrétní kroky podniknou pro nápravu. »Proces národní obnovy« by měl být rozhodně zahájen ještě před červnovými volbami. |
.
Federální vláda pověřila řízením Československé tiskové kanceláře Petra Uhla.
Vláda ČSR vyjádřila nesouhlas s živelným odvoláváním ředitelů a vedoucích pracovníků průmyslových podniků - členů či bývalých členů komunistické strany -, kteří v minulém období prokázali řídicí a organizátorské schopnosti a morálně se nezkompromitovali. Vyslovila se pro postup podle platného zákona.
Vláda SSR navrhla dvě varianty nového názvu společného státu: Republika Česko-Slovensko nebo Federace Česko-Slovensko.
Předseda SNR Rudolf Schuster svolal v Bratislavě tiskovou konferenci, na které kritizoval Federální shromáždění ČSSR za zasahování do pravomocí slovenského parlamentu. Bez předběžných politických konzultací o možných řešeních tak otevřel otázku kompetencí mezi národními republikami a federací. |
.
Schůze politické komise KC OF, řízené svým vedoucím Václavem Bendou, se zúčastnili zástupci Křesťanskodemokratické strany, Křesťanskosociální strany, Panevropské unie Čech a Moravy, Obrody, Občanské demokratické aliance, Levé alternativy, Transnacionální radikální strany a Československé demokratické iniciativy (zástupci Republikánské strany a Republikánské unie jako pozorovatelé). Konstatovali, že mezi vedením KC OF a politickou komisí panují »nedobré vztahy«. Vedení KC OF chápe Občanské fórum jednoznačně jako hnutí nestraníků na úkor materiálního zabezpečení a veřejné prezentace politických stran pracujících v rámci OF. Účastníci schůzky se shodli na názoru, že budoucnost má jedině ústavně-pluralitní systém založený na svobodné soutěži demokratických politických stran, a proto je třeba všemi rozumnými prostředky usilovat o soustavnou veřejnou prezentaci vznikajících politických stran. |
.
V Nitře se konal zakládající sjezd Křesťanskodemokratického hnutí na Slovensku, za jehož předsedu byl zvolen Ján Čarnogurský. |
.
Prezident Václav Havel s početným doprovodem, jehož součástí nebyli oficiální představitelé slovenského státu, zahájil několikadenní oficiální návštěvu Spojených států amerických. Jednal s prezidentem Georgem Bushem o vzájemné spolupráci obou zemí a v Kongresu USA vystoupil s projevem. |
.
V Komárně se konalo první valné shromáždění Maďarské nezávislé iniciativy, které schválilo program a stanovy a za svého předsedu zvolilo Károly Tótha. |
.
V projevu na demonstraci k výročí komunistického státního převratu v roce 1948, která se uskutečnila v Praze na Staroměstském náměstí, vyslovil prezident Václav Havel přání, aby Federální shromáždění mohlo zasedat a pracovat permanentně. Zároveň nejvyšší zákonodárný sbor kritizoval za to, že ještě nerozhodl o přejmenování státu podle jeho návrhu z 23. ledna 1990. Naopak se zastal federální vlády před množícími se kritikami, že ještě nepředložila program politické a ekonomické reformy. |
.
Prezident Václav Havel zahájil oficiální návštěvu Sovětského svazu, kde se setkal s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem. Ve společném komuniké vyslovila sovětská strana politování nad událostmi roku 1968. Ministři zahraničních věcí podepsali československo-sovětskou mezivládní dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa ve třech etapách do 30. června 1991. |
.
Federální shromáždění ČSSR schválilo zákon o skončení volebního období zákonodárných sborů a zákon o volbách do nejvyšších zákonodárných sborů podle poměrného volebního systému. Zákon stanovil délku následujícího volebního období na dva roky. Parlament vyslechl Zprávu o plnění programového prohlášení vlády, o společensko-politické situaci a konkretizaci úloh vlády v nejbližším období, kterou přednesl předseda federální vlády Marián Čalfa. V souvislosti s přípravami ekonomické transformace přistoupila vláda na návrh poslance Ivana Fišery, který požadoval jménem poslaneckého klubu OF, aby ještě před projednáváním konkrétních zákonů předložila parlamentu a veřejnosti »scénář postupu ekonomické reformy«, a to do 31. března 1990. Tím nepřímo a neoficiálně vyhlásila soutěž o nejlepší návrh, do níž se zapojily nejrůznější ekonomické školy, zájmové skupiny i jednotlivci. |
.
Občanské fórum pražského průmyslového podniku ČKD Polovodiče vyzvalo Komunistickou stranu Československa, aby do 31. března odevzdala svůj majetek státu. Obrátilo se na Federální shromáždění s požadavkem, aby do 10. dubna schválilo zákonné opatření pro zestátnění majetku KSČ. Na podporu svých požadavků vyhlásilo na 11. dubna od 11.50 do 12.00 hodin »výstražnou generální stávku«. Výzvu podpořila všechna občanská fóra.
SNR neschválila návrh na odvolání předsedy SNR Rudolfa Schustera (KSČ) a jeho nahrazení lídrem VPN Jánem Budajem, který byl tento den spolu s dalšími dvěma představiteli opozice do SNR kooptován. Před budovou slovenského parlamentu i na balkoně jednací síně parlamentu manifestovalo několik set lidí - mezi přítomnými bylo z fotografií rozpoznáno několik důstojníků předlistopadové tajné policie - podporu Rudolfu Schusterovi (»Vivat Schuster«) a odpor k Jánu Budajovi (»Budaj je Maďar«). Manifestaci, na které se skandovala nacionalistická a protimaďarská hesla, svolaly Štúrova společnost, Slovenská národní strana a Sdružení národní obrody Slováků. SNR zvolila Budaje svým prvním místopředsedou a bez problémů schválila návrh ústavního zákona o slovenském státním znaku, státní vlajce, státní pečeti, státní hymně, dále schválila změnu názvu Slovenská socialistická republika na Slovenská republika a navrhla, aby se společný stát Čechů a Slováků jmenoval Federace Česko-Slovensko. |
.
V Praze se uskutečnil mimořádný sjezd odborů, na který bylo zvoleno 2664 delegátů zastupujících na 60 odborových svazů. Byla vytvořena Generální rada Československé konfederace odborových svazů, do níž nominovalo své zástupce 34 svazů. Slovenští odboráři si vytvořili vlastní organizaci - Nezávislé slovenské odbory. 19. dubna byla Československá konfederace odborových svazů přejmenována na Českomoravskou konfederaci. |
.
V Šuranech se uskutečnilo shromáždění zátupců Matice slovenské z okresů jižního Slovenska, které v přijatém memorandu požadovalo ústavní zakotvení Slovenské republiky jako národního státu, který by byl součátí »demokratické federace Slováků a Čechů fungující na principech rovného s rovným ve svobodné, nezávislé, suverénní a svrchované Federaci Česko-Slovensko«.
V Praze se konal šestý sněm KC OF, na kterém programová komise KC OF předložila zástupcům krajských OF návrh volebního programu Občanského fóra vypracovaný Milošem Zemanem, Josefem Vavrouškem a Danielem Kroupou. Zároveň bylo rozhodnuto, že do 9. dubna musí všechna krajská OF odevzdat návrhy kandidátních listin. V zahajovacím projevu uvedl představitel KC OF Jan Urban, že snaha vedení OF orientovat společnost, parlament a vlády na řešení skutečných problémů je jen částečně úspěšná. »Proti stojí viditelný růst emocí v politických diskusích, nadřazování resortních, regionálních či národnostních zájmů proti zájmům celospolečenským. Objevuje se nezodpovědnost a demagogie. To všechno v situaci, kdy ještě neexistují celospolečensky uznávané, demokraticky volené instituce, kdy neexistují politické strany a vše se odehrává jakoby bez ohledu na budoucnost.« Rozporná a emotivní diskuse o stanovení percentuálního klíče k obsazení volebních kandidátek (uvažovalo se o třech základních typech kandidátů: z krajů, z politických stran v rámci OF a z celostátně významných osobností) byla ukončena návrhem ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Doporučil nepřít se o procenta, ale ponechat sestavení kandidátky na krajích s tím, že vedle vlastních kandidátů vyberou podle listiny KC OF kandidáty celostátního významu a kandidáty politických stran působících v OF. |
.
KV VPN uspořádal v Bratislavě a Košicích manifestace pod heslem »Povězme si pravdu«, které byly koncipovány jako reakce na události 1. března 1990 před budovou a v budově SNR.
ČNR schválila změnu názvu Česká socialistická republika na Česká republika. Státní symboly schválila 13. března. |
.
Ustavila se Slovenská národní strana, prosazující svébytnost, svrchovanost a nezávislost Slovenské republiky. Předsedou strany byl zvolen Víťazoslav Móric. Programové prohlášení zveřejnila strana 21. března. |
.
V Praze se uskutečnilo jednání politických stran a hnutí o prověřování (»lustracích«) budoucích kandidátů na místa poslanců federálního a republikových parlamentů. Lustrace měly zabránit členům či spolupracovníkům Státní bezpečnosti v proniknutí na volební kandidátky demokratických stran a hnutí.
Parlament OF města Brna vyslovil důvěru poslanci Federálního shromáždění a představiteli brněnského OF Jaroslavu Šabatovi, a to i přes demonstraci před budovou, na níž několik set lidí hlasitě požadovalo Šabatovo odvolání a abdikaci brněnského primátora Josefa Pernici (KSČ). Po skončení sněmu někteří demonstranti Šabatu fyzicky napadli. (Již koncem února se objevily v Brně letáky požadující odchod primátora Pernici z radnice a »šabatovské kliky« z vedení OF. V centru města zorganizovali nespokojenci podpisovou akci za splnění těchto požadavků. Do čela těchto aktivit se postavil známý odpůrce minulého režimu a reprezentant Tiskového a informačního centra OF v Brně Petr Cibulka.)
|
.
Na svém shromáždění v Praze si zástupci okresních občanských fór stěžovali na špatnou spolupráci s krajskými OF. Stížnosti se promítly do požadavku stálého zastoupení okresních OF na sněmu KC OF (krajské OF by zastupovali dva delegáti, okresní jeden).
V Praze se sešli zástupci iniciativ, politických stran a hnutí: Československé anarchistické sdružení, Československá garanční unie na obranu demokracie, Demokratická strana Československa, Hnutí za občanskou svobodu, Charta 90, Jednota starých rodů, Klub podunajské konfederace, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé sdružení revolucionářů od sv. Václava, Nezávislá vyšetřovací komise, Nezávislé mírové sdružení, Politická strana žen, Republikánská unie, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa, Strana československé neutrality, Strana svobodných demokratů, Strana ústavní demokracie, Strana za novou společnost, Transnacionální radikální strana a Všelidová strana podnikatelů a řemeslníků.
Vyjádřili výhrady k přijatému volebnímu zákonu a požadovali omezení jeho platnosti do voleb. Podpořili iniciativu Hnutí za občanskou svobodu, které vytvořilo platformu pro účast nezávislých kandidátů ve volbách. Požadovali prostor ve sdělovacích prostředcích a účast při kontrole voleb.
Slovenský premiér Milan Čič vystoupil z komunistické strany. Přededa SNR Rudolf Schuster tak učinil 28. března. |
.
V pravidelném rozhlasovém pořadu Hovory z Lán kritizoval prezident Václav Havel návrh názvu společného státu »Federace Česko-Slovensko«, na kterém se 1. března usnesly slovenský parlament a slovenská vláda. |
.
Členové rady KC OF jednali v Praze s brněnským aktivistou OF Petrem Cibulkou. Vyzvali ho, aby se postaral o ukončení pouličních nepokojů v Brně, veřejně se omluvil představiteli zdejšího OF Jaroslavu Šabatovi a projevil svou loajalitu k pražskému KC OF. V případě, že tak neučiní, požádá rada sněm KC OF, aby Cibulku vyloučil ze struktur Občanského fóra. Cibulka výzvu rady rozhodně odmítl, označil parlament OF města Brna za nedemokratickou »kabinetní« instituci a zdůraznil, že se přímé, manifestační podpory veřejnosti nevzdá. (»Když nebudu mít jinou garanci než veřejnost, musím se k ní obrátit!«) Dne 13. března svolalo Cibulkovo Tiskové a informační centrum OF v Brně demonstraci, která se za účasti asi tří tisíc lidí uskutečnila pod hesly »Kdo vládne Brnu?« a »Zůstane Brno komunistické?«. O dva dny později nezvolil parlament OF města Brna do jedenáctičlenné rady ani Jaroslava Šabatu, ani Petra Cibulku.
Federální vláda odvolala ústředního ředitele Československé televize Jindřicha Fairaizla a jmenovala do této funkce Jiřího Kantůrka z OF. |
.
V Praze se konal sedmý sněm KC OF. Delegáti se usnesli na změnách ve stanovách OF (okresní sněm OF bude moci na základě nevhodného vystupování prohlásit místní či zájmové OF za nelegitimní, od příštího zasedání se budou sněmu zúčastňovat zástupci okresních OF atd.). Sněm vyloučil brněnského aktivistu OF Petra Cibulku ze struktur KC OF. Člen rady KC OF a poslanec Federálního shromáždění Petr Kučera požádal místní OF, aby vzhledem k situaci na Slovensku, která se vyvíjí v neprospěch VPN, podpořila název společného státu »Republika česko-slovenská«. Po dlouhé komplikované diskusi bylo rozhodnutí odloženo. Ivan Dejmal informoval o poradě občanských a prověrkových komisí federálního ministerstva vnitra, které se tento den bezvýhradně shodly, že je třeba okamžitě přijmout zákon o propuštění všech příslušníků Státní bezpečnosti. Práci prověrkových komisí na ministerstvu cílevědomě ztěžují »nomenklaturní kádry KSČ«, které zde zů¬staly.
V Praze se uskutečnila konzultativní schůzka ministrů zahraničí členských států Varšavské smlouvy. |
.
Národní výbor města Brna přijal rezignaci primátora Josefa Pernici (KSČ). |
.
V Praze se setkali někteří aktivisté OF (především z řad předlistopadových nezávislých iniciativ) s představiteli rady KC OF. Podkladem debaty o místě Občanského fóra ve společnosti se stal kriticky laděný článek Ještě stále chceme volit OF? s podtitulem Příspěvek k vnitřní diskusi OF, který aktivisté rozdávali před třemi dny na sněmu KC OF. V textu se uvádí, že příčinou krize je odklon od původního smyslu OF, jež vzniklo s cílem osvobodit občany od totalitních institucí a otevřít prostor pro samostatnou občanskou aktivitu. Tím, že se OF dostalo do pozice jedné z více složek politického spektra, a tím, že se rozhodlo vstoupit s vlastní kandidátkou do voleb, byl negován základní smysl OF - vytvořit demokratické a samosprávné instituce a mechanismy umožňující účast všech občanů na správě věcí veřejných. Aktivisté vytkli vedení KC OF, že Občanské fórum zaostává za spontánním občanským hnutím, že Koordinační centrum je »politicky mrtvým tělesem«, sborem úředníků odtržených od lidí a jejich problémů. Požadovali odstoupení Ivana Gabala, Ivana Fišery, Petra Kučery a volbu nové rady KC OF. |
.
Politická komise KC OF vyjádřila na své schůzi, které se za radu KC OF účastnil Petr Kučera, názor, že zastoupení politických stran na volebních kandidátkách OF je nízké a »v rozporu s koncepcí vyzdvihující pluralitní demokracii politických stran«. |
.
Čtvrtý sněm VPN, který se konal v Banské Bystrici, se zabýval přípravou hnutí na parlamentní volby. |
.
Ustavilo se Hnutí československého porozumění s programem zachování federativního Československa a pokojného soužití všech národů, národností a etnických skupin na jeho území.
Vedoucí zemědělské komise KC OF a člen Křesťanskodemokratické strany Miroslav Tyl oznámil radě KC OF, že Křesťanskodemokratická strana se rozhodla odejít z Občanského fóra a vstoupit do volební koalice s Křesťanskodemokratickým hnutím na Slovensku. |
.
Federální shromáždění schválilo zákony o svobodě shromažďování, sdružování a o petičním právu. |
.
Sdružení československých podnikatelů uspořádalo v Praze na Václavském náměstí manifestaci na protest proti pomalé tvorbě nových hospodářských zákonů. |
.
Po vleklých, často velmi emotivních sporech mezi českými a slovenskými poslanci byl ve Federálním shromáždění ČSSR, jehož jednání vysílala v přímém přenosu Československá televize, nalezen kompromis ve věci názvu společného státu. Z původních, oficiálně předložených návrhů »Republika česko-slovenská« (návrh prezidenta republiky) a »Československá federativní republika« (poslanecký návrh iniciovaný prezidentem) nebyl schválen ani jeden, neboť slovenští poslanci hlasovali většinou pro první a čeští poslanci pro druhou alternativu. V dohodovacím řízení, kterého se kromě dvaceti poslanců krátce zúčastnil i prezident Václav Havel, byla zvolena dvojjazyčná varianta (český název bez spojovníku: Československá federativní republika; slovenský název se spojovníkem: Česko-slovenská federatívna republika). Bezprostředně po závěrečném hlasování Federálního shromáždění se před budovou SNR v Bratislavě shromáždilo několik set lidí, kteří protestovali proti právě přijatému názvu společného státu: požadovali pomlčku, velké »S« v názvu Slovensko a výměnu slovenských poslanců ve federálním parlamentu.
Do Slovenské národní rady bylo kooptováno 17 nových poslanců (8 z Verejnosti proti násiliu, 4 z Komunistické strany Slovenska, 2 z Křesťanskodemo¬kratického hnutí, po jednom ze Strany slobody, Demokratické strany a Československé strany zemědělské).
V Praze se sešli zástupci KC OF a KV VPN kvůli dohodě o společném postupu v předvolební kampani a ve volbách. Přihlásili se k »demokratickému naplnění české a slovenské republikové státnosti ve společném, federativně uspořádaném státě«.
|
.
V Bratislavě pokračovaly demonstrace proti novému názvu společného státu. Jejich organizátoři předali předsedovi SNR protestní petici. Předsednictvo SNR a předsednictvo slovenské vlády se ve svém prohlášení vyjádřily proti dvojjazyčnému názvu státu a kritizovaly Federální shromáždění za to, že nerespektuje vůli slovenských občanů. Navrhly trojstranné jednání na úrovni parlamentů, vlád a politických reprezentací o formě a způsobu soužití národů v česko-slovenské federaci. Slovenská národní strana, Štúrova společnost a hnutí Za samostatnosť Slovenskej republiky uspořádaly odpoledne na náměstí SNP v Bratislavě mítink, na kterém asi 20 tisíc lidí demonstrovalo za samostatné a suverénní Slovensko.
Verejnosť proti násiliu, Křesťanskodemokratické hnutí a Maďarská nezávislá inicitiva odsoudily ve společném prohlášení projevy extrémního nacionalismu na Slovensku.
Ústřední občanská komise a Ústřední prověrková komise, zřízená rozkazem federálního ministra vnitra dne 28. února 1990 pro personální očistu ministerstva, zveřejnily společné prohlášení. S politováním konstatovaly, že jejich čtyřtýdenní činnost nevedla zatím ke kýženým výsledkům především proto, že federální ministr vnitra »je dosud obklopen řadou vedoucích funkcionářů ministerstva vnitra z doby před 17. listopadem loňského roku, kteří se jej snaží ovlivnit, blokují a filtrují tok informací, vystupují v roli rádců a brzdí výměnu zdiskreditovaných osobností minulého režimu«. V případě, že se ministr nezbaví kamarily, jež ho obklopuje, nemohou komise ručit za zdárný výsledek své práce. |
.
V hlavním referátu, s nímž vystoupil na osmém sněmu KC OF, uvedl člen rady KC OF Jan Urban, že snaha o zlepšení vztahů KC OF k vládám a prezidentovi republiky nebyla zatím (s výjimkou české vlády) příliš úspěšná. Sněmu, jehož jednání bylo výjimečně konstruktivní a bezkonfliktní, se poprvé účastnili zástupci okresních OF. Delegáti schválili volební program OF a předběžné složení volebních kandidátek.
Uskutečnil se zakládající sněm politického hnutí slovenských Maďarů Spolužitie, které se odštěpilo od Maďarské nezávislé iniciativy. Předsedou strany byl zvolen Miklós Duray. |
.
Předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček jednal v Bratislavě s představiteli slovenské vlády a funkcionáři SNR. Sdělil jim, že právě přijatý zákon o názvu státu se bude přehodnocovat, existuje již pět nových návrhů. Navrhl, aby se 10. dubna uskutečnilo jednání Federálního shromáždění a obou národních rad, které tuto záležitost společně projednají. |
.
V budově Federálního shromáždění se uskutečnila schůzka politických stran zastoupených v parlamentu, které diskutovaly o dalším postupu ve věci názvu státu. Představitelé stran se shodli, že by nebylo dobré zpochybňovat řešení, ke kterému parlament dospěl za velkých obtíží a pod tlakem veřejnosti 30. března. Povážlivě by to oslabilo jeho autoritu.
V Bratislavě jednali představitelé KC OF v čele s Petrem Kučerou a Janem Urbanem a KV VPN vedení Jánem Budajem a Peterem Zajacem. Shodli se na tom, že prezident Václav Havel ztěžuje svými překvapivými intervencemi obtížné hledání kompromisu mezi českými a slovenskými poslanci Federálního shromáždění ve věci názvu státu. Název »Federace České a Slovenské republiky«, na kterém se poslanci v březnu předběžně shodli, totiž prezident Havel odmítl a jím navrhované alternativy nevedly k dobrému výsledku. Řešením by mohla být »interní (neveřejná) neutralizace« osoby prezidenta, který by měl zůstat stranou a do dalšího jednání parlamentu už nezasahovat. Vedení obou hnutí dále konstatovala, že práce na ústavách obou republik a na »scénáři ekonomické reformy« pokračují nespojitě, bez vzájemné součinnosti a informovanosti (práce slovenských vládních ekonomů a legislativců se navíc děje bez účasti Verejnosti proti násiliu). VPN a OF proto navrhly ustavení »výborů« z české a slovenské politické reprezentace, které by řídily práci na ústavách a na ekonomické reformě. VPN a OF dále kritizovaly veřejné sdělovací prostředky a vyslovily se pro zahájení televizních debat, ve kterých by si všeobecně respektované osobnosti vyměňovaly názory na minulost i současnost česko-slovenských vztahů a zabránily tím dalšímu růstu nacionalismu. |
.
Ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier přednesl v Královském institutu mezinárodních vztahů v Londýně projev, v němž jménem vlády ČSSR navrhl vytvořit Komisi pro bezpečnost v Evropě jako výkonný orgán celoevropské smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Navrhovaný orgán by sestával ze dvou komor - politická by byla nadřazena vojenské. Oba vojenské bloky - NATO a Varšavská smlouva - by postupně zanikly. V druhé fázi by byla vytvořena Konfederace evropských států a později Spojené státy evropské. |
.
Generální rada Československé konfederace odborových svazů vyhlásila na 18. dubna generální stávku na protest proti vyloučení odborů z legislativního procesu. 12. dubna po dohodě s federální vládou vedení odborů generální stávku odvolalo. |
.
Občanské fórum pražského podniku ČKD Polovodiče uspořádalo ve spolupráci s KC OF na pražském Staroměstském náměstí demonstraci, na níž asi deset tisíc lidí podpořilo požadavek zestátnění majetku komunistické strany. |
.
Z iniciativy prezidenta Václava Havla se na zámku v Lánech uskutečnilo jednání představitelů České republiky a Slovenské republiky o názvu státu. Ze šesti navržených názvů - Federace České a Slovenké republiky, Republika Česko-Slovenská, Česko-Slovenská republika, Federace Česko-Slovensko, Česko-Slovensko, Česká a Slovenská Federativní republika - vybrali ten poslední.
Filozof Ladislav Hejdánek byl za souhlasu federálního ministra vnitra a KC OF pověřen prezidentem republiky Václavem Havlem, aby vyšetřil spor, který propukl mezi ministrem vnitra Richardem Sachrem a zástupci Občanského fóra. OF kritizovalo ministrova opatření proti Státní bezpečnosti jako nedostatečná a neúčinná.
|
.
V Bratislavě se sešli prezidenti, premiéři a ministři zahraničních věcí Československa, Maďarska, Polska, Rakouska, Jugoslávie a Itálie na »Mítinku 90«, aby posoudili možnosti vzájemné spolupráce a integrace postkomunistických zemí do západoevropských struktur. |
.
První společné jednání české a slovenské vlády na zámku ve Lnářích označilo za základní princip soužití českého a slovenského národa »prvotnost, svébytnost a integritu národních republik«. Obě vlády se současně zavázaly, že připraví společné stanovisko k otázkám výstavby federace.
|
.
Na výzvu občanského fóra ČKD Polovodiče Praha se v poledne uskutečnila symbolická desetiminutová generální stávka »za navrácení majetku komunistické strany československému lidu«. |
.
Na neoficiální schůzce - za účasti prezidenta Václava Havla, jeho poradců Alexandra Vondry a Jiřího Křižana, federálního premiéra Mariána Čalfy, místopředsedy Federálního shromáždění ČSFR Zdeňka Jičínského, ministryně spravedlnosti ČR Dagmar Burešové, federálního ministra práce a sociálních věcí Petra Millera, předsedy české vlády Petra Pitharta, poslance Federálního shromáždění Michaela Kocába, zástupců rady KC OF Jana Urbana a Petra Kučery, ředitele ČTK Petra Uhla, předsedy politické komise KC OF Rudolfa Battěka a předsedy ČSL Josefa Bartončíka - nedokázal federální ministr vnitra Richard Sacher dostatečně obhájit svá dosavadní opatření proti Státní bezpečnosti. Dlouhé jednání vyústilo v kompromis: Sacher zůstane do voleb ministrem vnitra, místo jeho prvního náměstka pověřeného problematikou Státní bezpečnosti obsadí Občanské fórum (dne 26. dubna jmenovala federální vláda do funkce prvního náměstka federálního ministra vnitra aktivistu OF Jana Rumla). Před budovou KC OF v pražské Sněmovní ulici, kde se schůzka konala, manifestovalo několik set studentů a herců. |
.
Ladislav Hejdánek vyjádřil na tiskové konferenci mínění, že ministr Sacher neučinil »celou řadu základně důležitých opatření nutných pro rychlé a spolehlivé přebudování jak struktur a orgánů samotného ministerstva, tak struktur a orgánů podléhajících«.
Ve Vídni byla podepsána dohoda o začlenění Československa do Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. |
.
Poslanec Federálního shromáždění ČSSR za OF Ladislav Lis interpeloval federálního ministra vnitra Richarda Sachra ve věci nedostatečných opatření vůči Státní bezpečnosti. |
.
Federální shromáždění ČSSR schválilo po komplikovaném jednání nový název společného státu - Česká a Slovenská Federativní republika (ČSFR).
Na nepovoleném shromáždění hnutí Rada za osvobození Slovenska v Bratislavě se asi dva tisíce demonstrantů dožadovaly uspořádání referenda o samostatnosti Slovenska. |
.
Na dvoudenní návštěvu přicestoval do Československa papež Jan Pavel II., kterého v Praze, na Velehradě a v Bratislavě-Vajnorech vítaly statisíce občanů.
Zástupci krajských OF se na devátém sněmu KC OF shodli, že se enormně zvýšila hospodářská i politická aktivita místních komunistických organizací. Komunističtí funkcionáři úspěšně usilovali o takovou transformaci svých majetkových aktiv, která by je ochránila před plánovaným zestátněním. Úvahy pražského městského prokurátora o možném postavení komunistické strany mimo zákon se v krajích setkaly s jednoznačně kladnou odezvou. Krajská OF kritizovala ústy svých představitelů Koordinační centrum OF, že neposkytuje nižším složkám OF dostatečné materiální a finanční vybavení a za špatné informační propojení. Představitel rady KC OF a poslanec Federálního shromáždění Petr Kučera upozornil, že postavit KSČ mimo zákon není možné. A to i z toho důvodu, že komunističtí poslanci pohrozili odchodem z Federálního shromáždění, které by pak nebylo usnášeníschopné a nemohlo by přijímat důležité transformační zákony. Inventarizace majetku komunistické strany se ukázala jako velice složitý problém. Federální ministryně Výboru lidové kontroly sdělila, že v silách jejího aparátu je pouze zjistit rozsah nemovitého majetku. Kučera proto vyzval všechna OF, aby veškeré zjištěné informace o převodech movitého majetku, kapitálových investicích atd. předala Výboru lidové kontroly, zástupcům občanského fóra ČKD Polovodiče nebo jemu.
|
.
Několik tisíc demonstrantů podpořilo v Praze na Václavském náměstí úvahu pražského městského prokurátora Tomáše Sokola postavit komunistickou stranu mimo zákon.
Rada KC OF odsoudila na svém interním jednání kritický článek Slovo do vlastních řad: OF na rozcestí?, který v týdeníku Fórum zveřejnili aktivisté OF Jan Kavan, Jan Chudomel a Libor Konvička. V článku se hovoří o »oligarchické degeneraci OF«, neboť vedení KC OF jedná stále častěji bez mandátu zdola. Občanské fórum se vertikálně rozštěpilo. (»Kordinační centrum se soustředilo na vysokou politiku, na převzetí moci v nejvyšších zákonodárných a výkonných orgánech. Naproti tomu OF, jakožto hnutí, jako síť místních fór, osamoceně uvízlo v lokálních, komunálních problémech.«) Jednáními u »kulatého stolu« s představiteli Národní fronty jako rovnoprávnými partnery se KC OF vzdálilo své původní jednotící roli a proměnilo se v partikulární politickou sílu. Potvrdila to jednání o volebním zákonu (»z KC OF se stala... autonomní, kontrole se vymykající skupina politických vyjednavačů«). Mezi místními OF a jeho politickou reprezentací není žádný sjednocující článek, neboť sněmy KC OF tuto roli neplní. Na závěr vyslovili autoři článku názor, že bez »radikální vnitřní reformy« se OF musí rozpadnout. |
.
V ČNR vystoupil předseda české vlády Petr Pithart s projevem, v němž oznámil, jak si experti české vlády představují přechod centrálně řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství a v čem se tento koncept liší od konceptu vytvořeného federální vládou. Pithart kritizoval centralistické tendence v činnosti federální vlády, která se - podle něj - snaží v některých otázkách obcházet rozdělení působnosti mezi republikami a federací. |
.
Vlády ČSFR, ČR a SR vydaly společné prohlášení k působení sdělovacích prostředků v předvolební kampani, v němž vyjádřily znepokojení »nad sílícími pokusy ovlivňovat činnost Československé televize a Československého rozhlasu... z úzce stranických a konjunkturalistických pozic«.
V Bratislavě se z iniciativy Národní rady za osvobození Slovenska uskutečnil mítink, na němž asi pět tisíc lidí demonstrovalo za samostatné Slovensko.
V Praze se setkali zástupci KC OF Jan Urban a Petr Kučera s představiteli Československé strany lidové vedenými předsedou ČSL Josefem Bartončíkem. Shodli se, že diskuse o koncepci resortu federálního ministerstva vnitra není sporem mezi dvěma politickými subjekty, ale odbornou otázkou. Obě strany projevily ochotu pokračovat ve vzájemné spolupráci. |
.
Delegáti pátého celoslovenského sněmu VPN se vyslovili proti lustracím kandidátů VPN do zákonodarných sborů. VPN se nakonec »po delším váhání« rozhodla své kandidáty lustracím podrobit. |
.
V Praze se konala předvolební tisková konference KC OF, které se zúčastnilo osm ministrů federální a české vlády, předseda Federálního shromáždění ČSFR, zástupci studentů a představitelé KC OF a KV VPN. Představitel KC OF Jan Urban reagoval odmítavě na otázku, zda se OF promění po volbách v politickou stranu. Zdůraznil, že jeho působení je založeno na »občanském principu« a »občanské odpovědnosti«. Ředitel ČTK Petr Uhl dodal, že v Československu, kde většina lidí odmítá po předchozích zkušenostech stranický princip, je velice důležitý občanský rozměr budoucí parlamentní demokracie. OF ho bude naplňovat. Alexander Dubček vyzdvihl dělnost Federálního shromáždění, které za tři měsíce schválilo několik desítek zákonů. Ministři federální vlády Václav Valeš, Vladimír Dlouhý a Václav Klaus hovořili o připravované ekonomické reformě. Vláda bude 4. května jednat o předložených alternativách. O kandidátce OF promluvil Petr Kučera, který mj. uvedl, že KC OF se snaží domluvit s ostatními stranami na mechanismu, jenž by umožnil v zájmu voličů prověřit volební kandidáty z hlediska jejich případné spolupráce se Státní bezpečností. OF bude lustrace garantovat. Uvedl, že v OF pracuje 17 politických stran, které jsou na kandidátce OF zastoupeny 25 %. Zástupce OF ČKD Polovodiče předal na závěr předsedovi Federálního shromáždění petici za zestátnění majetku komunistické strany. Dubček přislíbil, že ji postoupí komisi pro inventarizaci majetku politických stran.
Federální shromáždění ČSFR schválilo novelu Trestního zákoníku, kterou z kategorie výjimečných trestů vypustilo trest smrti. |
.
Místopředseda federální vlády Václav Valeš oznámil, že příprava ekonomické reformy není ještě dokončena, vláda nejprve zváží celý komplex navazujících reformních kroků a o dalším rozhodne až nová, povolební vláda.
Ministryně spravedlnosti České republiky Dagmar Burešová oznámila, že od 1. července 1990 vstoupí v platnost zákon o soudní rehabilitaci, který umožní urychlenou rehabilitaci občanů nezákonně v minulém režimu potrestaných za činy, které byly v souladu s politickými a lidskými právy a svobodami. |
.
Na Bradle se za účasti prezidenta Václava Havla, premiéra Mariána Čalfy a předsedy Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka uskutečnily oslavy československé státnosti. |
.
Předseda vlády ČSFR Marián Čalfa podepsal v Bruselu dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Československem a zeměmi sdruženými v Evropském společenství. Podle Čalfy splní Československo politická a ekonomická kritéria pro začlenění do Evropského společenství do roku 2000. |
.
Prezident Václav Havel ocenil v projevu ve Federálním shromáždění ČSFR práci tohoto zákonodárného sboru, který za čtyři měsíce práce schválil 63 nových zákonů, z toho 13 ústavních. |
.
Podle údajů Generální prokuratury České republiky stoupl oproti předcházejícímu roku počet vražd o 97 %, znásilnění o 70 % a loupeží o 241 %.
Rada KC OF rozhodla, že Občanské fórum po volbách nezanikne. Vedení KC OF se však necítí povoláno samo předurčovat jeho budoucí podobu, a proto svolá na podzim kongres zástupců všech OF, kteří o ní sami rozhodnou.
Prezident Václav Havel přednesl projev na zasedání Evropské rady ve Štrasburku. Za zárodek nového bezpečnostního systému označil NATO. Varšavská smlouva bude existovat již jen jako dočasný politický nástroj odzbrojovacích jednání, a až splní tento účel, zanikne. Připomenul československou iniciativu k ustavení Evropské bezpečnostní komise se sídlem v Praze. |
.
Na pražském Václavském náměstí se konala manifestace uspořádaná Konfederací politických vězňů, na které několik desítek tisíc lidí požadovalo posta<%0>vení Komunistické strany Československa mimo zákon. |
.
Při hlasování o strategii ekonomické reformy ve federální vládě zvítězili zastánci radikálního, šokového pojetí, reprezentovaní Václavem Klausem a Vladimírem Dlouhým, nad stoupenci gradualistické koncepce v čele s Valtrem Komárkem v poměru 11:9.
Prezident Václav Havel se vyslovil proti postavení komunistické strany mimo zákon, neboť by to bylo uplatňování principu kolektivní viny; zároveň se vyslovil pro zákonné majetkové vyrovnání komunistické strany se státem. |
.
Prezident Václav Havel vystoupil na několika předvolebních mítincích VPN při své oficiální návštěvě Slovenska; po návratu do Prahy se zúčastnil manifestace OF na Václavském náměstí, kde se nepřímo, ale zjevně vyjádřil, že ve volbách dá svůj hlas Občanskému fóru. Některé slovenské a české politické strany ho kritizovaly, že porušil zásadu nadstranickosti a v předvolební kampani vystupoval ve prospěch OF a VPN. |
.
Na závěrečné schůzi ČNR před parlamentními volbami předložil předseda české vlády Petr Pithart písemný výklad o činnosti české vlády od 18. prosince 1989 do 15. května 1990.
Československá sociální demokracie, Československá strana lidová, Československá strana socialistická a Demokratická strana Slovenska zveřejnily sedmibodové Prohlášení historických demokratických politických stran Československa, v němž se vyslovily pro postavení komunistické strany mimo zákon. |
.
Občanské fórum ČKD Polovodiče uspořádalo na pražském Výstavišti mítink nazvaný Jak dál s KSČ? Všichni řecníci se vyslovili pro důsledné majetkové vyrovnání s komunistickou stranou, nikoli však pro postavení této strany mimo zákon. |
.
Na bratislavském náměstí SNP uspořádaly Slovenská národní strana, Strana slobody, Nezávislá strana Slováků, Matice slovenská, Svaz slovenských učitelů a Štúrova společnost manifestaci za vyhlášení suverénního slovenského státu a uzákonění slovenštiny jako státního jazyka. |
.
Vláda ČSFR projednala zprávu o rozsahu a způsobu nabytí majetku politickými stranami, kterou předložil Výbor lidové kontroly ČSFR. Schválila nařízení o odnětí nemovitého majetku Komunistické strany Československa a jeho efektivním využití pro účely zdravotnictví, školství, kultury apod. |
.
Federální vláda vyslovila souhlas s žádostí politických stran, aby jejich kandidáti do zákonodárných sborů byli prověřováni z hlediska jejich případné spolupráce s bývalou Státní bezpečností, ale pouze za předpokladu, že kandidáti budou s lustrací souhlasit a informace bude poskytnuta jen vedení příslušné strany. |
.
Ministr vnitra ČSFR Richard Sacher uvedl, že v listopadu a prosinci 1989 zmizelo z Federálního ministerstva vnitra na 10 tisíc spisových materiálů Státní bezpečnosti. |
.
Představitel KC OF Petr Kučera uvedl, že s výsledky lustrací - které budou oznámeny kolem 4. července - naloží každá politická strana, jak uzná za vhodné. OF vyzve pozitivně lustrované kandidáty k okamžitému odstoupení z kandidátní listiny. Kučera uvedl, že OF bude i nadále po volbách platformou pro ty občany, kteří se nechtějí sdružovat v tradičních politických stranách. V politickém spektru bude OF zastávat středovou pozici: bude provádět liberální politiku s výrazným sociálním akcentem.
Politické strany se při jednání u »kulatého stolu« v Praze dohodly, že Národní fronta ukončila svou činnost bez nástupnických organizací. |
.
Podle sdělení náměstka ministra vnitra ČSFR Jana Rumla bylo zatím ze služeb ministerstva propuštěno 775 příslušníků bývalé Státní bezpečnosti - jednak ti, u nichž prověrkové komise rozhodly, že nejsou ke službě v bezpečnostních složkách způsobilí, a jednak ti, kteří se doposud zabývali bojem proti tzv. vnitřnímu nepříteli. |
.
Odpoledne explodovala na Staroměstském náměstí v Praze výbušnina. Výbuch byl vysvětlován jako teroristický akt stoupenců starého režimu, který měl zastrašit občany před nadcházejícími volbami. |
.
Prezident Václav Havel navštívil v doprovodu předsedy Federálního shromáždění ČSFR Alexandra Dubčeka a předsedy vlády Slovenské republiky Milana Čiče Bratislavu a některá města Západoslovenského kraje. Na mítinku v Komárně i na jiných místech přerušovali jeho vystoupení nesouhlasnými projevy příznivci Slovenské národní strany. |
.
Náměstek federálního ministra vnitra Jan Ruml zveřejnil prohlášení, v němž označil předsedu ČSL Josefa Bartončíka, zastávajícího funkci předsedy Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR, za »bezcharakterního člověka«, který vzhledem ke své temné minulosti spjaté se službami pro Státní bezpečnost nemůže zastávat žádnou významnou státní funkci. Uvedl, že jeho vyjádření se opírá o věrohodné archivní dokumenty. Vedení lidové strany Rumlovo prohlášení odmítlo a označilo je za lež, hrubé porušování volebního zákona a součást divoké předvolební agitace, hrubě poškozující lidovou stranu.
Státní delegace v čele s prezidentem Václavem Havlem odletěla do Moskvy na dvoudenní zasedání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy, kde byly dohodnuty zásadní změny ve struktuře a zaměření paktu. Varšavská smlouva bude existovat již jen dočasně, a ve spolupráci s NATO bude napomáhat při odzbrojení a budování celoevropského bezpečnostního systému. Generálním tajemníkem politického poradního výboru byl zvolen náměstek ministra zahraničních věcí ČSFR Zdeněk Matějka. |
.
Za vysoké účasti voličů se v Čechách, na Moravě a na Slovensku po čtyřech desetiletích systému jedné vládnoucí strany uskutečnily svobodné parlamentní volby.
Ve stopadesátičlenné Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSFR bylo rozložení sil následující:
OF (ČR) 53,15 %
VPN (SR) 32,54 %
KSČ (ČSFR) 13,48 %
SMKDH (SR) 8,58 %
SNS (SR) 10,96 %
KDH (SR) 18,98 %
HSD-SMS (ČR) 7,89 %
KDU (ČR) 8,69 %
Ostatní politické strany a politická hnutí nepřekročily pětiprocentní hranici stanovenou volebním zákonem a do Sněmovny lidu FS ČSFR se nedostaly.
Ve stopadesátičlenné Sněmovně národů FS ČSFR:
OF (ČR) 49,96 %
VPN (SR) 37,28 %
KSČ (ČSFR) 13,80 %
SMKDH (SR) 8,49 %
SNS (SR) 11,44 %
KDH (SR) 16,66 %
HSD-SMS (ČR9,10 %
KDU (ČR) 8,75 %
Ostatní politické strany a politická hnutí nepřekročily pětiprocentní hranici stanovenou volebním zákonem a do Sněmovny národů FS ČSFR se nedostaly.
Ve dvousetčlenné České národní radě:
OF 49,49 %
KSČ 13,24 %
HSD-SMS 10,03 %
KDU 8,42 %
Ostatní politické strany a politická hnutí nepřekročily pětiprocentní hranici stanovenou volebním zákonem a do ČNR se nedostaly.
Ve stopadesátičlenné Slovenské národní radě:
VPN 29,34 %
DS 4,39 %
KSS 13,34 %
SMKDH 8,66 %
SNS 13,94 %
KDH 19,20 %
SZ 3,48 %
Ostatní politické strany a politická hnutí nepřekročily tříprocentní hranici stanovenou volebním zákonem a do SNR se nedostaly.
|
|
|
