Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
The following documents and texts show the scope of civil society during the last three years of the communist regime in Czechoslovakia. They have been selected to illustrate the main trends and personalities of anti-totalitarian resistance. The selection, admittedly somewhat one-sided, includes texts of well-known, most distinctive opposition groups, movements, and individuals. All documents were published as a working paper for the international conference “The Democratic Revolution in Czechoslovakia: Its Preconditions, Course and Immediate Aftermath” held in Prague on 14-16 October, 1999. See Hlasy občanské společnosti 1987–1989. Výběr z textů a dokumentů. Ed. Jiří Suk, Milena Janišová, Vilém Prečan (Praha, Československé dokumentační středisko a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1999, 111 pp).
.

1989, únor, Praha. ─ Programové prohlášení přípravného výboru Klubu za socialistickou přestavbu Obroda.

Prohlášení přípravného výboru Klubu za socialistickou přestavbu Obroda

Jsme občany přesvědčenými o humánních, mravních a sociálních hodnotách socialistického společenského uspořádání. Soudíme, že je charakterizují zejména demokratická samospráva svobodného lidu, efektivní pluralitní hospodářství, práce osvobozená od vykořisťování a jiných odcizujících nadpráví, občanská rovnost a spravedlnost, soubor sociálních jistot, záruky právního státu, rozvoj vzdělanosti a kultury, soulad lidských aktivit s přírodou jako základem života, jakož i rozvoj duchovních hodnot a tradic národních i internacionálních.

Uvědomujeme si, že takto pojatý socialismus zůstává doposud převážně jen ideálem. Praktické pokusy o jeho uskutečnění přinesly za uplynulých 70 let rozsáhlé zkušenosti a poznatky. Mnohé sociálně pokrokové prvky zakotvily v životě národů jako nedílná součást jejich života. Zároveň však socialistické myšlenky byly zdiskreditovány zločiny stalinismu a byrokratickými deformacemi nejen v Sovětském svazu, ale s přispěním domácích sil i v jiných zemích následujících jeho příklad. Byly zklamány mnohé naděje, které po krutých zkušenostech krize 30. let a po hrůzách druhé světové války pokrokoví lidé celého světa do socialismu vkládali. Snahy reformátorů vrátit socialismu demokratické a humánní rysy skončily nezdarem a obnovou režimů neostalinského typu, jejichž škodlivost a bezvýchodnost prokázala historie.

Naše země měla po osvobození v roce 1945 mimořádně příznivé podmínky rozvíjet společnost na základě demokratického socialismu. Zejména však po únoru 1948 spojením vnitřních i vnějších stalinských sil došlo k opuštění této cesty a k napodobování »sovětského vzoru«. Příležitost vrátit se k nedílné symbióze národních, demokratických a socialistických ideálů, které jsou naší nejvýraznější specifickou tradicí, vytvořilo široké reformní hnutí 60. let. Nadějný pokus uskutečnit hluboké společenské přeměny obrodným procesem v Pražském jaru 1968 byl však vojenskou intervencí přerušen a posléze zmařen.

Následovala dvě desetiletí konzervativní politiky, která dovedla naši společnost počátkem 80. let do stavu hluboké deprese politické, hospodářské, duchovní a mravní.

Bylo a je zcela přirozené, že jsme uvítali revoluční demokratickou přestavbu v Sovětském svazu a v dalších socialistických zemích. Zrodila se naděje, že i v naší zemi by mohlo dojít ke společenským změnám navazujícím jak na pokrokové tradice, tak na dubčekovskou politiku formulovanou v Akčním programu KSČ z dubna 1968, jejíž základní myšlenky podnes neztratily své inspirující síle.

Považujeme za důležité vyjádřit svou solidaritu a podporu novému myšlení a společenské přestavbě, zejména demokratizačnímu procesu ve vnitřní a zahraniční politice Sovětského svazu. Tento proces má přispět jak k dynamice vývoje Sovětského svazu, tak i k formování mírového, demokratického a plně rovnoprávného soužití národů a států, jež bylo v dosavadní historii lidstva a také v historii naší země porušováno.

Ve svém úsilí chceme navázat nejen na dědictví minulosti, na myšlenky našeho demokratického a socialistického obrodného procesu roku 1968 a dnešní přestavby v Sovětském svazu, nýbrž i na zkušenosti a úspěchy dosažení ve prospěch lidu socialistickými, demokratickými a některými komunistickými stranami v západní části našeho kontinentu.

Vývojový proces dnešního Sovětského svazu chápeme i jako počátek nové vývojové etapy světového socialismu, demokratické obrody komunistických stran a režimů ve východní části Evropy a současně i jako nadějný podnět k opětnému spojení všech socialistických tendencí v Evropě v jeden pluralistický proud.

Demokratický socialismus nemusí být vzdáleným ideálem, nýbrž může se stát realitou mnohem dříve, než se dnes zdá.

Uplynulý rok 1988, spjatý s významnými historickými výročími a s urychlením pohybu ve společenském myšlení, nás přesvědčil, že vstupujeme do dramatického vývojového období. Stojíme tváří v tvář politické, ekonomické, duchovní a morální krizi. Při hledání východisek nepodceňujeme různá nebezpečí, která přináší náhlé zrychlení společenského pohybu, ale ani nebezpečí v podobě přežívajících neostalinských tendencí a konzervativních sil.

Určitým pozitivním prvkem naší situace je skutečnost, že po dlouhém obdodí potlačování reformního socialistického hnutí a po počátečních špatně skrývaných pochybnostech dogmatiků o nezbytnosti přestavby přihlásily se i československé stranické a státní orgány k reformnímu kurzu. Naše poučená veřejnost má však důvody diferencovat a nedůvěřovat byrokratickému aparátu a konkrétním lidem, kteří přivedli zemi k dnešnímu kritickému stavu a pojednou proklamují ochotu uskutečňovat potřebné změny. Jejich bezzásadové a škodlivé počínání v minulosti nedává žádné záruky, že nezklamou a neusilují pouze o to, aby uhájili své osobní výsady.

Pokud by přestavba sledovala pouze dílčí úpravy současného systému a přitom zachovala bezvýhradný mocenský monopol komunistické strany ve všech sférách života společnosti, bude ─ jak jsme přesvědčeni ─ pokračovat stagnace a úpadek až k otevřené krizi, jež by mohla vyvolat i další nežádoucí společenské konfrontace.

Komunistická strana musí prokázat daleko hlubší a demokratičtější iniciativu nejen v ekonomice, ale především v politice a ideologii, které povedou k zásadním systémovým změnám. Není to úloha lehká a neobejde se bez kritické analýzy starého systému i překonané politické linie, bez důsledné obrody samé strany, jejíž nepřipravenost k reformnímu kurzu je zřejmá.

V tomto ohledu se nabízí řada naléhavých otázek. Považujeme za neudržitelné a v rozporu s vědeckým nazíráním, aby si výklad teorie socialismu a hodnocení jeho politické praxe monopolizovalo jediné politicko-ideologické centrum, navíc takové, jež prokazuje neschopnost pravdivého přístupu k dějinným faktům a vědeckým zjištěním. Je hrubou chybou a politickým selháním stranické ideologie, jestliže se dosud ani nepokusila o analýzu stalinismu a neostalinismu působícího i v naší zemi, jako snad nejškodlivější revize socialismu v celé jeho historii. To je i důvod, proč tato ideologie ─ v rozporu se zdravým rozumem ─ setrvává na obhajobě svérázného plodu konzervatismu ─ Poučení z krizového vývoje.

Bez pravdivého, očistného a osvobozujícího slova o vzdálenější i bližší minulosti a také o současném stavu naší společnosti nelze ani správně formulovat teorii nové podoby socialismu, ani činit správné politické kroky v reformním úsilí a získat pro ně občany naší republiky.

Zatím jsme svědky obcházení těchto a podobných otázek nebo jejich trapného překrucování.

Místo politiky dialogu a spolupráce se všemi vrstvami společnosti i nově vznikajícími nezávislými, demokraticky i socialisticky orientovanými občanskými iniciativami, jsme stále svědky politiky potlačování a netolerance k jinak smýšlejícím. Tyto iniciativy se většinou kriminalizují a označují za protispolečenské a rozvratné síly.

Také na mezinárodním poli nemá tato politika dostatečnou váhu, zpochybňuje deklarované záměry vládnoucích kruhů. Nemůže nepůsobit potíže i sovětskému vedení, které se snaží odhalit negativní důsledky brežněvovské politiky, odpovědné i za zhoubné vojenské intervence do záležitostí Československa stejně jako Afghánistánu. Škodí též mezinárodnímu socialistickému hnutí, jež uznává nenarušitelnost práva národů na svobodnou volbu.

Rozhodující podmínkou úspěšnosti jakýchkoliv reforem včetně hospodářských je hluboká demokratizace veškerého společenského života. Nebude-li demokracie, uváznou všechny jiné změny na písku. Jedině v demokratických veřejných poměrech a při respektování občanských práv a svobod je možné pozvednout morální a politický duch lidu. V tom vidíme hlavní smysl přestavby a k tomu zveřejňujeme i toto prohlášení.

Aniž si činíme nárok na konečné pravdy a hotové recepty, chceme svými náměty a kritickými postoji přispívat k nalezení optimálních řešení akutálních problémů společnosti a jejího budoucího pokroku. V podmínkách otevřené diskuse a názorové soutěže hodláme usilovat, aby se naše vlast znovu dostala na dráhu vzestupného vývoje.

Proto jsme se rozhodli vytvořit Obrodu ─ Klub za socialistickou přestavbu, v němž by socialisticky a demokraticky smýšlející občané bez rozdílu stranické příslušnosti našli prostředí ke svobodné výměně názorů na stav a vývoj naší společnosti, na obsah a formy jejích nezbytných přeměn. Naším pomocníkem bude časopis Dialog a jiné publikační formy.

Snahou klubu je spolupůsobit k tomu, aby ústavní teze o pracujícím lidu jako jediném zdroji moci v naší zemi byla naplněna rozvojem všech demokratických forem veřejného života a postupným přechodem státní správy v samosprávu. V tomto smyslu a ve shodě s jinými občanskými iniciativami budeme usilovat o prohloubení ústavnosti a právního řádu v souladu se závazky obsaženými v mezinárodních úmluvách, ratifikovaných našimi státními orgány, zvláště paktů o lidských právech, vycházejících ze zásad Všeobecné deklarace lidských práv.

Za jeden z nejpřednějších cílů své činnosti pokládáme přispět k základní národní dohodě všech společenských tříd a skupin i myšlenkových a názorových proudů, aby se utvořila vhodná politická atmosféra příznivá přestavbě. Napětí uvnitř společnosti, zvláště mezi řídícími centry a značnou částí veřejnosti včetně občanských iniciativ je třeba odstranit. Neexistence dialogu s neformálními sdruženími a jejich represe blokují demokratický vývoj a zhoršují veřejné klima. Obroda se svou socialistickou alternativou přestavby politiky, ekonomiky a kultury chce pomoci překonat nesmyslně vyvolané a vleklé rozpory uvnitř společnosti a najít vhodnou koncepci demokratického uspořádání poměrů ve státě, kterou by přijali všichni pokrokově smýšlející občané. Pokusí se formulovat rozumná a prospěšná východiska, která by uspokojila oprávněné požadavky širokých vrstev společnosti a pomohla zahájit demokratickou přestavbu politických a státních institucí.

V tomto smyslu bude náš klub podporovat a rozvíjet všechny takové reformní kroky, které důsledně směřují k postupnému odstranění krize a k demokratickému řešení problémů. Zachová si přitom nezávislá stanoviska k cílům a prostředkům změn, kritický postoj k vládním opatřením a právo předkládat vlastní iniciativní návrhy, jak to odpovídá principu názorové plurality a tvorby veřejného mínění.

Za důležitou součást své činnosti považujeme objasňování úplného obrazu národních a státních dějin, bez jakýchkoliv bílých míst. Naše veřejnost a zvláště mládež potřebují a chtějí znát světlé i stinné stránky naší historie a nalézat v ní účinný zdroj pravdivého poučení. Právě tak můžeme přispět k obrodě našeho duchovního a kulturního života, k oživení vlasteneckého cítění.

Stejně jako v historiografii budeme podněcovat vědecký výzkum i v dalších společenských vědách, ve filozofii, sociologii, ekonomii, vědách o řízení a dalších. Chceme pořádat tematické semináře, diskuse odborníků k aktuálním otázkám, večery otázek a odpovědí v duchu kulturních lidských vztahů, občanské etiky a tolerance. Ve své činnosti se chceme vyvarovat povrchních a jednostranných úsudků, politické demagogie, osobních útoků a osočování odlišně smýšlejících partnerů, které tak zatěžují běžnou publicistiku.

Jsme si vědomi svých skromných politických možností i technických prostředků, ale to nám nebrání ukládat si a řešit náročné úkoly, které naléhavě předkládá sama doba. Oficiální vládnoucí kruhy vyzývají k občanské angažovanosti. Bereme tuto výzvu za svou.

Chápeme přestavbu jako historický úkol jak soustavně rozšiřovat prostor pro tvořivou aktivitu lidu, uplatňovat výsledky svobodně se rozvíjejících věd, využívat a obohacovat nejlepší tradice národů naší země, ale také všelidské hodnoty, zejména evropské civilizace od antiky přes křesťanství a osvícenství až k modernímu demokratismu.

Socialismus, který by měl být výsledkem tohoto procesu, bude tak moci úspěšně plnit i své národní a internacionální poslání a spolupůsobit při utváření mírového, ekonomicky a ekologicky rozvinutého a rovnoprávného společenství národů, kde svobodný rozvoj každého jedince přispívá k svobodnému rozvoji všech.

Únor 1989

Přípravný výbor Obrody ─ Klubu za socialistickou přestavbu

Vojtěch Mencl, předseda, Josef Domaňský, místopředseda, Vladimír Kabrna, jednatel, Antonín Benčík, Miluše Fischerová, Václav Kural, Josef Stehlík

Kokošková, Zdeňka - Kokoška, Stanislav: Obroda - Klub za socialistickou přestavbu. Dokumenty. Ústav pro soudobé dějin AV ČR, Maxdorf, Praha 1996, s. 48-51.

 
tobacamptobacamp
tobacamp